Každý si myslí, že jsem šťastná. Že mě nic netrápí a že mám 'dokonalý' život. Líbí se mi, že takhle působím na lidi. Je to lepší než aby se mě každý jen ptal co mi je. Nebo náhodou aby někdo neřekl něco špatného a nezhoršil tím můj špatný psychický stav. Kolik věcí a lidí mě denně štve, ale nemůžu na sobě nic zdát, nesmím být slabá. Ale jsou dny kdy jsou mé stěny kolem mých problémů tak slabé, že stačí si do nich rybnout a už se boří, chvílí trvá než se dám zpátky dokupy a postavím si nové, někdy to může trvat pár minut než se znovu vschopím, někdy celé dny. Ale nikdy na sobě nesmí nechat nic znát.
Dokončila jsem poslední tah černé linky, uzavřela mé zatím nedobyté stěny a mohla jsem vyrazit. Dnes byl slunečný den, jeden z těch posledních. Využila jsem situace a vzala si jen černé legíny a tílko. Vzala si svačinu a nakonec jsem se rozhodla, že se stavím i do starbucks na něco ke schlazení.
Po cestě do školy jsem přemýšlela o včerejším vydařeném dni. Sice jsme se chystaly s Jess do kina - které bylo zavřené kvůli opravě - ale nakonec jsme skončili na gauči s třemi sruhy zmzrliny a popcornem, a myslím, že líp to nemohlo dopadnout. Na chvílí jsme zapomněly na všechny problémy kolem nás a vnímali jen přítomnost.
Jess na mě už mávala. Koukla jsem se naposled na mobil, zda nemám nějakou sms nebo tak, ale nic. Povzdechla jsem si, už se nemůžu dočkat až příjede Josh, ještě mi nenapsal a já doufám, že to stihne do toho než pojedu do Francie. Schovala jsem mobil do tašky a vyšla si to k Jess, už se na mě usmívala jak sluníčko. "Čau puso" řekla a objala mě. Musela jsem se zasmát "Od kdy si dáváme přezdívky podle částí těla, PRDELKO?" obě jsme se zasmály jsme se obě a namířily si to do školy.
Zazvonilo na hodinu a já s Jess už poslušně seděla v lavici a dodrbávali jsme věco ze včerejška. Do třídy vešel učitel a záčal vykládat látku z chemie. První..asi 30 sekund jsem dávala pozor ale pak mě vyrušila Jess "Celou noc jsem si propsala z Harrym" zazubila se, už jsem otevřela pusu, že jí řeknu něco ve smyslu jako 'strč tomu debilovy do prdele tyč a vytři s ním celou školu' ale nakonec jsem si to rozmyslela. Za prvé nechci nám kazit den a za druhé včera se kvůli toho aby udobřila naše přátelství, vzdala výletu do Francie. Když budu mít štěstí tak o něm nebude mluvit víc jak půl hodiny. Nakonec jsem svojí otevřenou pusu vytvarovala do nejmilejšího úsměvu a začala jsem se vyptávat jak jim to klape a různé takové přeslazenné otázečky a řečičky. Jen kdybys věděla, PRDELKO.
Stojím za pultem a ještě ted se vzpamatovávám z té dnešní přednášky o Harrym. říkala jsem půl hodiny? Pff, celý den! Celý den mi mlela od toho jakou má nejoblibenější barvu až k tomu jakou značku trenek nosí. Myslím že jak mám v hlavě různé složky rodiny a tak, ted mám jen celý šuplík Harryho.
Dodělala jsem šlehačku na kafi, do druhéh ruky vzala zákusek a šla ho donést zákazníkovi. Po cestě zpátky k pultu jsem si zapsala pár dalších objednávek. Dneska si vážím toho, že tady můžu být, myslím, že momentálně bych si vážila všeho, jen ne poslouchat Jess a toho jejího Hazzíka, jak mu říká. Myslím, že si jí pěkně obmotal kolem prstu. A přitom když není sní, chodí za nějakou courou.. "Hej El! Posloucháš?" zasmál se někdo, strhla jsem k němu můj pohled. My o vlku, vlk za dveřmi. Příkývla jsem na znak, že slyším. "Co si dáš?" zeptala jsem se a hleděla přitom někam za něho. "Není slušné uhýbat pohledem, když s někým mluvíš" ironicky jsem se na něho podívala. "TY! mi nic neříkej o slušnosti" usmála jsem se na něho. Myslím, že jeho ego je vysoké jako Empire State Building a, že by do něho museli naletět nejmíň tři stíhačky aby se aspoň o kousek zmenšilo. Takže nejlíp vzít na to celou armádu. "Dám si to nejlepší co tu máte" řekl, usmál se a bez dalších slov si odešel sednout. "To nejlepší co tu máte" napodobila jsem jeho egoistycký hlas a začala chystat kafe.
Harryho pohled
Seděl jsem na postely a přemýšlel co bych mohl dělat. Jess mi psala, že by jsme mohli zajít k ní, ale mě se moc nechtělo. Beru jí jako kamarádku a to, že si navzájem někdy uděláme dobře beru jako bonus. Je moc hezká a všechno, ale představoval bych si někoho jiného, vzdychat podemnou moje jméno. Nakonec jsem se rozhodl, že navštívím mojí budoucí pani Styles.
Muhaaa, doufám, že jste to pochopili :'))) Rozhodla jsem se, že budu dělat někdy i Harryho pohled, ale budou kratší a budou většinou naznačovat takové maličkosti jako ted:-*
S láskou vaše -Gabyinka
