Moje sestra popsala svého imaginárního přítele následovně: „Sedí na mojí posteli a čeká na svou maminku. Nesmí jít domů sám kvůli své ruce." Zeptala jsem se jí na tu ruku a odpověděla mi, že: „Jeho maminka ho přejela, když si kreslil křídou na chodník. Porot pořád pláče, nelíbí se mu, že je mrtvý."
