Odehrává se to v Německu za druhé světové, přesnej rok neznam. V tu domu žil v Berlíne jistý horník. Nevim jak se jeho jméno píše, ale zní Hagen Baden.. Pracoval v nedalekém dole. Jednou když pracovali hluboko pod zemi ozvala se hlasitá rána a poté se východ zavalil kamením. Uvnitř zůstal uvězněnen Hagen se svým přítelem. Oba dva nevěřili tomu,že by je mohli vysvobodit, připravovali se na nejhorší, že zemřou. Když ne hladem, tak dřiv nebo později jim dojde kyslík. Jelikož Hagenovi byl jeho život drahý a nechtěl tak brzo umířt rozhod se,že svého kamaráda zabije a bude ho pojídat tak dlouho dokud ho nenajdou a nebo dokud ho nesní. Uplynuly čtyri dny a stále ho nikdo nevysvobodil. Jeho kamarád už byl pomalu snězený, Hagenovi se už špatně dýchalo, měl žízen, už pomalu umíral. Po dvou dnech se k němu dostali, to už však bylo pozdě. Lid co je našli byly šokováni z toho co na místě našli. Dodnes se říká,že rok poté události jistí lidé slyšeli v dole,na mistě kde Hagen zemřel, hlasy a zvuky připomínající lámání kostí..
