7.

105 23 5
                                    

Nah, už jen pár minut. Konečně. Už bude zvonit na konec poslední hodiny. Těšil jsem se domů, ale pořád jsem musel myslet na ten sen, na něj a jak se ho zbavit.

,,Hej Jongine!" otočil jsem se za hlasem a za mnou stála malá brunetka.

,,Potřebuješ něco?" mile jsem se usmál a ona trochu zčervenala.

,,No...napadlo mě jestli nemáš čas mohli bychom někam zajít" sklopila hlavu a sledovala špičky svých bot. Chtěl jsem odmítnout, ale něco mě napadlo, když si bude myslet, že chodím s ní nechá Sooa na pokoji, ale zase chci obětovat cizí život? Nah už jednou jsem to udělal a on musí zůstat v bezpečí.

,,Moc rád, tak třeba ve tři?" usmál jsem se a ona radostně přikývla a odběhla pryč. Otočil jsem se k odchodu bohužel jsem do někoho narazil a spadl na zem. Chtěl jsem tomu člověkovi něco říct, ale zarazil jsem se.

,,I po těch letech jsi nešikovný" uchechtl se a pomohl mi vstát.

,,Díky" oprášil jsem se a podíval se mu do tváře, bezchybná jako vždycky.

,,Netušil jsem, že se sem vrátíš" zamumlal a zastrčil si ruce do kapes.

,,To ani já ne...ale jsem tu" pokrčil jsem rameny a rozešel se směrem k východu, šel hned za mnou a nedal mi pokoj ani když jsem šel domů.

,,Potkal jsi ho viď?" jen jsem přikývl a odemkl dveře. Pozval jsem ho dovnitř a společně jsme si sedli do obýváku.

,,Nerad o tom mluvím Sehune hlavně ne před tebou a ty to víš" zabručel jsem, zaklonil hlavu dozadu a zavřel oči.

,,Ani na to nemysli" zamumlal jsem, protože jsem věděl, že by se mi zakousl do krku. Otevřel jsem oči a podíval se na něj.

,,Nevím o čem mluvíš" zamumlal, ale dál se mi koukal na odhalený krk. Podíval se na mě s nevyřčenou otázkou v očích a já si povzdechl. Vím, že toho co chci udělat budu litovat, ale jemu nejde říct ne. Přikývl jsem a on se posadil na mě, naklonil mi hlavu na bok a pak už jsem cítil jen tupou bolest a poté jsem viděl jenom tmu.

,, Jongine?'',, Je v pořádku?'' Hlasy okolo mě se stupňovali. Pomalu jsem se začal probouzet.,, Hele, budí se.''

Rozlepil jsem od sebe oči a rozhlédl se. Nademnou se skláněli 3 hlavy.

,, Sehune... Mohl by jsi se prosímtě aspoň někdy umírnit?'' Hořce jsem se uchechtl a posadil se.,, Ah, KyungSoo a  ty jsi?'' Zeptal jssm se nízkého hnědovlaska s vyděšeným pohledem.

,, Byun Baekhyun."

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 11, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

He's my KillerKde žijí příběhy. Začni objevovat