Dokážu cítit

747 68 12
                                    

Kája

Jen co jsme dojeli na letiště, nechali jsme se odbavit a zkontrolovat doklady. Prošli jsme ještě dalšíma kontrolama, ale ty snad ani nestojí za řeč.

Sedli jsme si na lavičky, hned vedle sebe a já automaticky položil hlavu na Martinovo rameno. 

Po chvilce jsem cítil lehký, ale příjemný dotek rtů do mých vlasů. Musel jsem se nad tím pousmát.

,,Nejseš unavenej?" Zeptá se mě Martin a chytne mě za ruku, se kterou si proplete prsty.

,,Malinko." Přiznám a zavřu si oči. Trochu přitlačím hlavou na jeho rameno a dám si nohy na sedačku tak, aby mi ležení bylo příjemné.

,,Tak spinkej, medvídku. Já tě pak probudím." Naposledy mi dá pusu do vlasů a já během pár minut usnu, natlačený na jeho tělo.

Martin

Ještě přes Káju přehodím svojí bundu, aby mu nebyla zima a pohladím ho ve vlasech. Je tak strašně sladkej, když spí.

Začnu se prohrabovat ve svém batohu, s účelem najít si činnost, než budeme moct nastoupit do letadla.

Prohrabuju se ním a nacházím spoustu věcí. Nabíječku, dárek od Káji co mi dal v Amsterdamu, můj deník a knížku.

Už sahám po knížce, ale moje opustí předem určenou dráhu a šáhne po deníku, který vytáhne. Tašku položím zpátky na zem a deník na mé stehno.

Mé konečky prstů se lehce dotknou okraje deníku, kterým začnu listovat a znovu poznávat sám sebe.

Mám podezření, že jsem gay. Dneska jsem se vyspal s Anetou a nic to se mnou nedělalo. Teda, nevyspal jsem se s ní. Ani se mi nedokázal postavit. Honila mi asi 5 minut, a nic. Tak trapně jsem se necítil.

I po třech dalších vztazích s holkama, nic nepřišlo. Žádný sex, žádná radost, žádné uspokojení. Jsem snad fakt buzna, buzerant, bukvice, nebo jak jim kluci ve škole nadávají...

Dnešek byl hodně divný. S Adamem a Petrem jsme byli slavit. Vlastně jsme neslavili, jen jsme pili bez důvodu. To by nebylo to nejhorší. To nejhorší je, že jsem se s Adamem vyspal. A teď se tahle informace nese po celé škole.

Moji reputaci ve škole jsem přežil, a bojuju s ní. Abych byl přesný, spíš ji posiluji. Klatím skoro každého u nás ve škole. Třeba dneska Honza. Hraje si na největšího homofoba v celé škole, ale jak vzdychal, když jsem mu to v šatně dělal. Takovou prdelku jsem ještě neviděl.

Po těch všech klucích by mi to mělo dojít dřív, ale došlo mi to až teď. Já jsem opravdu gay. A nestydím se za to. Hej světe! JÁ JSEM GAY!

Pročítám si své staré záznamy, které se táhnou několik nespočet let zpátky. Někdy se musím zasmát, někdy hodně hluboce přemýšlet, co jsem byl sakra za člověka.

Vytáhnu si ze své kapsy propisku, nalistuju čistou stránku a začnu psát.

Dokážu cítit, a právě cítím. Potkal jsem jedno kluka, teda toho kluka přes Tinder. Nejdřív jsme se nepohodli, ale nakonec jsem začal sekat latinu a Kája povolil. A je šťastný. A já jsem šťastný. Protože mám toho nejúžasnějšího kluka, kterého jsem si mohl kdy přát. Právě teď poletíme do Řecka, ale mám pocit, že naše dobrodružství a láska se tam nezastaví.

,,Good afternoon ladies and gentlemans. This is the boarding announcement for flight 31B to Greece, Santorini. Please have your boarding pass and identification read. Thank you."

Ohlásí slečna do mirkofonu, což je znamení pro nás. Začnu Káju budit.

,,Kájo?" Lehce s ním zatřepu. Nic
,,Karloslave?" Přitlačím na své ruce. Stále nic.
,,Kájo stávej!!" Zatřepu s ním ještě víc. Stále nic. A tak se rozhodnu pro to nejúčinnější vzbuzení.

Přiblížím se k jeho rtům, políbím ho. Chvilku se nic neděje, ale pak se začnou Kájovi rty hýbat a pomalu se zapojovat do našeho polibku.

,,Ahoj zlatíčko. Pojď, už budeme nastupovat." Oznámím mu, sklidím svůj deníček do batohu, vyndám můj a Kájův Boarding pass a vstanu. Kája mě unaveně následuje a společně si stoupneme do řady.

Jakmile projdeme kontrolou, vydáme se na naše místa do letadla.

,,Hej, jaktože máš zase místo u okýnka!" Začnu se rozčilovat, když si Kája sedne s okénku.

,,Nedržkuj a sedej!" Řekne mi rázně a přísně, a já jako malý pes sklopím uši a sednu si. Pak se ale zasměju se a dám mu pusu na tvář. Začne se červenat, až se z něj stane rajče. Roztomilé.

,,Ladies and gentlemen, welcome onboard Flight 31B with service from Netherlands to Greece, Santorini. We are currently third in line for take-off and are expected to be in the air in approximately seven minutes time. 

We ask that you please fasten your seatbelts at this time and secure all baggage underneath your seat or in the overhead compartments. We also ask that your seats and table trays are in the upright position for take-off.

Please turn off all personal electronic devices, including laptops and cell phones. Smoking is prohibited for the duration of the flight. Thank you for choosing Mountain Airlines. Enjoy your flight."

Oznámi letuška, provede základní rutinu o bezpečnosti a odejde. Ucítím drkotání a pohyb, což znamená, že se chystáme vzlétnout. Podívám se na Káju a chytnu ho za ruku.

,,Tak jak se těšíš?" Zeptám se Káji, který se na mě podívá.

,,Strašně moc. Letím na to nejvíc romantické místo s nejlepším přítelem. Co víc si přát." Zasměje se a políbí mě.

Naše rty jsou k sobě opět připojeny, jako kdyby v sobě měli magnety. Nedokážeme se od sebe oprostit. Rty si mezi sebou vyměnujou city, lehké elektrické šoky a roznáší do těla příjemné šimrání a motýli v břiše.

Nakonec jsem to já, kdo přeruší naše spojení.

,,Tohle bude dovolená, na kterou nezapomeneš. Slibuji."

V hlavě se mi stále honí ty dvě slova, za které jsem šťastný. Mohu je konečně slyšet a potvrdit.

Dokážu cítit. Dokážu cítit. Dokážu cítit.

——————————————————  

Zdravím Vás (tohle bych se měl odnaučit 😂). Vítám Vás, u další pozdní kapitoly, ve které najdete něco málo o Martinově minulém životě. A mohu vás ujistit, že pokud to půjde, tak se toho ještě hodně dozvíte.
Přeju vám příjemné počtení.

Strangers - Mavy ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat