Jsi tu se mnou.
Vždy a všude.
Jsi můj nejsilnější mínus,
který nepotlačíš, nikdy.
Vždycky se tak snaží,
aby ta chvilka byla
za mnou.Má mě rádo,
baví se jen se mnou.
cítím se tak šťastně.
Stačí však jen slovo s další
a všechny moje
naděje a radosti
zhasneš.Nechci vědět, proč mi tohle děláš.
Bojování s tímhle,
proti tobě.
Myslím, že takovouhle
už mě neznáš.
A ani nechceš.Tohle přejde, zvykneš si.
Snad.
Nesnáším to slovo,
jako bys tím všechnu svojí šanci přestal znát.Stejně tak, že doufám.
Ve skutečnosti ne.
Ohrané zakrytí pocitů, i přesto
spoustě lidem
to nedojde.Opravdu žárlíš, i když se na mě
jen směje?
Rozbřesky naděje,
všechno milé
potlačíš na chvíli.
Nedokážu necítít,
kam tahle vlastnost
spěje.
ČTEŠ
Odsouzené řádky
PoésieTemperament představuje med. K chuti sladké si přimícháš hořkost. Na první pohled nepoznáš, že je to jed. 14.2.18 - #14 ❤