Zamyšleně hledíš.
Tvé šedé oči, nevinné
a čisté.
Kdyby pouze někdo další viděl,
jaká se uvnitř skrývá bouře,
Všichni v nich vidí pouze to,
co je pro ně obvyklé,
či jisté.Plavé prameny vlasů,
barvou připomínaly včelí med.
Nehodilo se to.
K chuti sladké jsi přimíchal hořkost.
Vzniká až na konci pokušení.
Na první pohled nepoznáš,
že je to jed.Rty úzké, nic neříkající.
Lehkomyslnost, zda ošálíš se.
Pouze jimi na první pohled
přečíst se nic nedá.
Když se však přiblížíš na dotek,
lehce spálíš se.Posledním faktem jsou tvá gesta.
Na pohled vtipné,
byla to tvoje silná stránka.
Až dodnes.
Uvnitř se totiž skrývá
nesmyslně zamotaná
cesta.Lepší odbočit, než vrátit
se zpět.
Lepší mít vlastní, než vstoupit
v tvůj svět.
ČTEŠ
Odsouzené řádky
PoesíaTemperament představuje med. K chuti sladké si přimícháš hořkost. Na první pohled nepoznáš, že je to jed. 14.2.18 - #14 ❤