Odsouzené řádky

smytá růž

Kéžby jsi
všechnu sílu, co jsi obětovala
pro něj,
využila na to, najít chybějící city.
I přesto, vždycky jsi předstírala,
že lilie, co nosil,
ti voněj.

Nezajímaly tě květiny,
nebo med,
co ti dával do čaje.
Kdyby jen věděl, že to,
co v tobě dřímá
je led.

Poslední věc, co jsi do rukou chytla
předtím než se to stalo,
byla ostrá jako tvá
slova.
Nelži mi,
že by ses o to nepokusila
znova.

Obdivoval,
jak tvoje rty sladké byly.
Viděl jen to, co chtěl.
Kdyby jen dříve zjistil, že po
tvém odchodu,
ze sebe všechnu růž smyly.

Nikdy neměla v plánu jít do čáry jednosměrné,
kdyby jsi jen věděl, že zbožňovala všechny odstíny
černé.