Nezkrotný živel {Avengers}

14. Zase přátelé?

„Mějte se, mami, tati,” smutně se usměju na své rodiče mezi dveřmi. Ostatní jsou už venku a netrpělivě za mnou podupávají.

„Buď opatrná holčičko a zkus se při tom zachraňování nezabít,” uchechtl se táta, ale v očích ty věčné plamínky, kdy jsem byla s nimi, pomalu pohasínaly.

„Pokusím se,” setřu si slzu z tváře a oba je obejmu.

„Dej na sebe pozor,” plačtivě mi řekla máma do ramene.

„Dám, nebojte. Až bude po všem, nastěhuju se k vám. A děkujeme za azil,” povzbudivě se pousměju a odtáhnu od nich.

„Rádo se stalo. Ale jdi už! Jinak tě doma zamknu,” začal mě vyhánět táta.

Zasmála jsem se, naposled zamávala, otočila na zbytek naší skupiny a teleportovala jsem nás do Toweru.

„Je to blbej plán,” razantně prohlásím a chytnu už jen Tonyho, když se Nat, Rhoudey a Bruce odpojí a vydají se do útrob mrakodrapu, aby splnili svou část plánu.

„Ne,” zavrtěl hlavou Tony.

„Ale je,” stojím si za své.

„Ne,” odporuje Tony. Nasadím výraz NIKAMNEJDEMEDOKUDTONEPŘIZNÁŠ. „Bože, no tak je. Teleportuj nás konečně! ” neochotně zabručel a povzdechl si.

Vítězoslavně jsem se usmála a během vteřiny jsme byly v hlavním uzlu počítačové internetové sítě, kde se hned vrhl do hackování a hledání umělé inteligence, která stále přepisovala kódy na zbraně hromadnèho ničení. Já hlídala okolí.

„Stejně nechápu, jak to najdeš. Jsme v největším internetovém uzlu a inteligencí může být spousta,” prohlásím po hodině ticha.

„Vytáhnu na ni magnet a ona se chytí,” jednoduše vysvětlil a ušklíbl se. „Aaa, helemese. Tady je,” posléze nadšeně vykřikl.

„Buďte zdráv pane Starku. Jsem rád, že jste zpět,” v tom se místností ozvalo.

„Děkuju příteli a vítej. Jdeme domů,” odpověděl Jarvisovi, kterého hned zprovoznil a pak se otočil na mě. „Můžeme.”

Pokývu na souhlas a teleportuju nás zpět do Tower, kde se kupodivu spustil alarm.

„Pane, na věži jsou vetřelci,” hned oznámil situaci Jarvis.

„Kde?” zeptala jsem se a ignorovala Tonyho výraz.

„V obydleném patře, přesněji obývací pokoj,” okamžitě mi Jarvis odpověděl, tak jsem se tam přenesla. A hádejte, koho jsem tam našla. Máte tři možnosti.

Za A) Lokiho a jeho mimozemšťany.
Za B) Přímo nasraného Furyho a Coulsona s agenty Shieldu.
Za C) Zbytek Avengers, kteří mě chtěli přenechat Shieldu.

Pokud jste volili variantu C), bylo to správně. A dokonce i s těmi nováčky Wandou a Pieetrem. Na lusknutí prstů jsme se dostali do bojového postavení.

„Moment!!” odněkud vyběhla Nat, Bruce a Rhoudey a postavili se mezi nás.

„Co?” vytřeštím na ně oči.

„Jsou s námi. Stejně jako Shield. Všichni ti už věří Jul, nejdou po tobě,” pousměje se Nat.

„Fajn a teď to o zeleném muflonovi, co jezdí na jednorožci,” zavrčím.

„O co tady jde?” zmateně se za mnou zeptal Iron man, co zrovna proboural okno a přistál.

„Nešli pro tebe Juliett. Shield shledal, že ta videa byla podvrh,” snažil se mě přesvědčit Rhoudey. Ani po tomhle mě nedonutilo sklopit ruce a nechat zmizet mojí zář.