Nezkrotný živel {Avengers}

11. Mračna se nad Towerem stahují

Odkopla jsem z nohou střevíce, aby mi nepřekážely a hodila po nejbližším robotovi paprskem, který ho rozpůlil napříč těla a skácel se k zemi. Ostatní se taky nějak s nimi vypořádávali, ale jelikož nás zaskočily nepřipravené, šlo to ztěžka. Někteří se proletěly skrz prosklenou stěnou, někdo je ničil štítem, někdo šroubovákem a někdo glockem. Musela jsem udělat kotoul, abych se vyhnula střele, teleportovala za robota, chytla ho za hlavu a silou vůle jí třískala o stůl, aby se vypnul.

„Tak už-" bum „konečně-" bum „chcípni!" Bum! Jeho hlava mi zůstala v ruce, sám se skácel k mým nohám.

„Steve! Ona řekla sprosté slovo!" ozvala se Hillová, co mě slyšela a sama se vyhla jednomu útoku robota.

„Blee!" pustila jsem hlavu s takovou vervou, až se rozsypala na součástky.

„Tys to všem musel vyžvanit?!" obořil se Steve na Tonyho a sejmul štítem rovnou tři.

„Sorry, já musel," nervózně se ušklíbl Stark a vrazil šroubovák do krku robota a oba spadli z patra.

„Antony!" vyjeknu, teleportuju se za ním ve volném pádu a přenesu ho na pevnou zem. Robot s velkou ranou spadl a roztříštil se tak deset metrů od nás.

„Páni. Dobré načasování," utrousil a vymanil se z mého sevření.

„Pouhé děkuju by stačilo," protočím očima a paprskem rozpůlím posledního robota, který chtěl po Tonym vystřelit.

„Zvládl bych to," pokrčil rameny.

„Není za co!" houknu.

„Co to k čertu bylo?" vykoukl spod převráceného baru Clint.

„Hannah," zamyšleně se zamračím. Samotné mi to přijde absolutní. Co to do ní vjelo?

„Byla tu s ní Sky," vydechla Maria, když s Tonym a Nat kontrolovali kamerový systém, soubory a Jarvise.

„Jak je to možné?" znejistěl Steve. Všichni tak nějak povylézali ze skrýší a nashromáždili se tu. Včetně mě.

„Chtěli odlákat pozornost. Prolezli soubory, fotky, všechno. Proto tu Hannah měla Sky. Mezitím co prolezla všechna tajemství Shieldu, Hannah nás zaměstnávala bojem s Tonyho obleky, nad kterými záhadně získala kontrolu," nakvašeně odpověděla Nat.

V tom u nás přistál Thor. „Snažil jsem se je vystopovat. Stopa končí na dvěstěosmdesátém. A mají žezlo. Zase!" rozhněvaně spustil a položil své kladivo na stolek.

„Hannah říkala, že někoho zabila, tedy respektive oni," vložím se vážně do toho. Obličej jsem měla stáhlý zmatením a zklamáním.

„Budova ale byla vylidněná," namítl Steve.

„Ale nebyla," povzdechl si Tony a kartičkou vyvolal hologram imaginárního Jarvise na kusy.

„Jarvis byl první v obranné linii," došlo Stevovi.

„To nevypadá, že by se bránili. Oni měli vztek, proto na co všechno přišli, rozcupovali na kusy," nevěřícně Bruce zíral na zdemolovaného Jarva.

„Nic by se z toho nestalo, kdyby ses tu neobjevila ty!" obvinil mě Thor a nebezpečně se ke mně přiblížil.

„Vztek se šíří," poznamenal Clint.

„Co kdyby ses raději uklidnil?" doporučila jsem mu, vytvořila v rukách fialovostříbrnou zář a trochu zacouvala.

„Věř mi, že existuje mnoho způsobů jak se uklidnit, ale tenhle mezi nimi nepatří!" zavrčel a vzal mě pod krkem.