That's why...
I can't decide
whether you should live or die.
Oh, you'll probably go to heaven,
please, don't hang your head and cry.
No wonder why
my heart feels dead inside.
It's cold and hard and petrified.
Lock the doors and close the blinds,
we're going for a ride!
Oswald si vyčistil zuby a opláchl si obličej. Byl to náročný den. Nikomu by tohle nepřál. Kromě Eda! Jo! Ed si zasloužil něco mnohem horšího! Oswald se na sebe zamračil do zrcadla, ale hned s tím přestal, protože se mu dělaly vrásky. Nechtěl vypadat staře kvůli tomu, že ho Edward Nygma neskutečně vytáčel. Navíc - už byl hrozně unavený. Toužil po posteli.
Edward se převlékl do pyžama, prohlédl se v zrcadle a musel se pochválit, že vypadá nádherně i přes to, že se ho celý den snažil zabít Oswald. Věnoval sám sobě v odraze malý úšklebek.
,,Bože... Hrozně sem táhne," postěžoval si Ed a pohlédl na díru ve zdi.
,,Na to jsi měl myslet, než jsi to tu zboural," odpověděl Oswald. Ed si povzdechl, chvíli se snažil usnout, ale nešlo to.
,,Nepůjdeme ke mně?" navrhl z donucení. Oswald si promnul oči. Zadíval se na Eda, Ed se zadíval na něj. Oswald tiše přemýšlel, po chvíli promluvil.
,,Jenom pokud si budu moct vzít své polštáře."
,,Neboj, mám polštářů dost," ujišťoval ho Ed. ,,Vzal jsem si jich několik, když jsi mě shodil do toho auta."
,,Mizero," poznamenal Oswald, skrýval tím závist. On se k polštářům zdarma nikdy nedostal.
Zalehli, Oswald byl zvyklý na svou postel, takže se stále vrtěl a nespokojeně brumlal. Ed už byl unavený a chtěl spát. Natočil se k Oswaldovi a objal ho kolem pasu. ,,Spi..." zamručel znaveně. Oswalda Edovo objetí trochu uklidnilo.
,,Stejně jsi parchant," neodpustil si.
,,Taky tě miluju," odpověděl Ed.
ČTEŠ
K smrti zamilovaní ✔️
Fanfiction💜 💚 Mohli by se klidně držet za ruce, ale to by ji nejdřív jeden druhému musel uříznout. 💚 💜
