K smrti zamilovaní ✔️

14

Edward seděl na pohovce a nahlas předčítal Moderní kryptografii. Oswald ležel na pohovce, svou hlavu měl položenou na Edwardových stehnech. ,,K tomuto závěru došla většina znalců písma, které již není používáno," citoval Ed. Oswald chápavě přikývl a zamručel na znamení, že ví, o čem je řeč. Ve skutečnosti pouze uvažoval, jak Eda zbavit knihy a donutit ho dělat nějakou prospěšnější práci. Vzhlédl k němu.
,,Tady zespoda máš nádhernou tvář," pravil Oswald jen tak mimochodem. Ed vzhlédl od knihy a zadíval se na Oswalda.
,,Děkuji?" odhadoval.
,,Není zač. Vážně nádherná tvář," zopakoval Oswald. Ed si posunul brýle, aby se na Oswalda mohl lépe zadívat.
,,Sleduješ tím něco?" zeptal se podezíravě. Oswald překvapeně zvedl obočí.
,,Cože? Nééé..." předstíral dotčenost. Ed pokývl hlavou a vrátil se k předčítání.
,,Proto je důležité sledovat samohlásky, které se v textu nacházejí..."
,,A tak chytrý..." skočil mu do řeči Oswald. Ed trpělivě odložil knihu a nahnul hlavu na stranu.
,,O co ti jde?" vyptával se jako detektiv vyslýchající podezřelého. Oswald se narovnal a spořádaně se usadil.
,,Zdá se ti, že mi o něco jde? Jen jsem poznamenal, že jsi chytrý," řekl Oswald a hrál si na svatouška. ,,Chytrý, bystrý, inteligentní..."
,,Samá synonyma," opáčil Ed.
,,A tak posedlý opravováním lidí, kteří ho obdivují," odvětil Oswald. ,,Místo toho, abys ocenil, jak si všímám tvého intelektu."
,,Samé lichotinky," odvětil Ed, ale už v jeho hlase nebyla skepse. To znamenalo vítězství! Oswald se tajně zaradoval.
,,Proč bych ti lichotil, kdybych to nemyslel vážně? Sám víš, jak všímavý jsi, takže by na tebe prázdné lichotky stejně neplatily." Ed uznal, že má Oswald pravdu.
,,Myslím si, že protentokrát bylo čtení dost," řekl jen tak Ed.
,,A co teď?" zeptal se Oswald a snažil se znít nevinně.
,,Mohli bychom... Co já vím... Třeba bychom mohli... Mohli bychom pohovořit o reakcích na fyzické podměty..." navrhl Ed. Oswaldovi se rozzářily oči.
,,To se zdá jako velice dobrý nápad..." odhadoval Oswald. ,,Kde bychom si měli na toto téma popovídat?"
,,Nevím," hlesl Ed. ,,Možná... Například... Nejspíš... Měl bys náladu na horkou koupel?"
Oswald se napůl usmál.
,,Nevím," dělal drahoty. ,,Neměl jsem v plánu se koupat, ale když už tě to napadlo..."
,,Padej do koupelny a nezapomeň na pěnu!" zaúkoloval Ed Oswalda, který ho (milerád) poslechl.