Je to osud?

Svatby (1.část)

Týdny po našem návratu plynuli jak voda. Každý den byl nádherný a plný úsměvů. Kylovi už konečně sundali ortézu, ale nesmí to ještě přehánět. Dokonce Lily s Benem oznámili datum svatby a nejen oni, ale i Colin s Beth. Kyle se nechce zůčastnit svatby svého otce, ale myslím si, že by měl. Záleží jak se nakonec rozhodne.

Přípravy na svatbu probíhají v plném proudu, protože zbývá jen pár dní do svatby Lily. Každá z nás se ji snaží pomoct. Ostatní děvčata už mají šaty, ale já nespěchám... je pro mě těžké něco vybrat už kvůli jizvám co mám...

,,Sluníčko jsi tu?"ozval se Kylův hlas... ,,Ano..."řekla jsem a vyšla z koupelny... ,,Musím jet mimo město, ale večer se vrátím. Chtěl jsem, aby jsi to věděla."usmál se na mě... ,,Děje se něco?"zeptala jsem se ho... ,,Jen mám sraz s Lindou. Chce mě přemlouvat, abych šel na svatbu Colina a též se chci stavit v kanceláři pro nějakou práci. Dlouho jsem byl indisponován, tak se musím konečně do něčeho pustit."přistoupil ke mě blíž a objal mě... ,,Kdyby bylo něco v nepořádku řekl bych ti. Slíbili jsme si, že k sobě budeme upřimní a to i dodržím."přitiskl mě víc k sobě... ,,Budeš pozdravovat Lindu? A dávat na sebe pozor?"usmála jsem se... ,,Jistě, neboj! Večer jsem tu. Milu..."zadrh se, objal mě a dal mi pusu do vlasů. Poté hned odešel. Co to, ale chtěl říct??

Z mého přemýšlení mě vytrhl mobil. Podívala jsem se na něj a na displeji byla ukázaná Mona...

N: Ahoj Mon, copak?

M: Ahoj já jen jestli nechceš zajít na kafe. Caleb pomáhá Benovi s přípravou a já se nudím. Chtěla jsem pomoct Lily, ale jela za rodinou.

N: Není problém Mon. Jen na sebe něco hodím a sejdeme se za půl hoďky v Kimu.

M: Paráda, těším se.

Řekla nadšeně a zavěsila. Šla jsem se tedy převléci. Dala jsem Falca na vodítko a spolu jsme vyrazili do města. Už i po něm se mi stýskalo. Jde na něm vidět jak je ve střehu. Když semnou není Kyla tak i s ním se cítím v bezpečí. Toto gesto od Kyla bylo nádherné a nejspíš i drahé. Pořád mi nejde na rozum, proč to všechno pro mě dělá? Všechno co udělal stálo peněz. Nevím jak mu to všechno vrátím...

Celou cestu se mi hlavou honilo spoustu myšlenek, které jsem neuměla zastavit. Mé myšlenky zastavil až štěkot Falca. Podívala jsem se na co štěká a uviděla Monu, která k nám rychle spěchala.... ,,Ahoj Mon."pozdravila jsem ji... ,,Ahojte vy dva. Jsem ráda, že jsem vás doběhla."usmívala se a tak jsme spolu vyrazili do kavárny.

Vešli jsme dovnitř a sedli si na naše oblíbené místo. Sisi si nás všimla a za chvilku jsme na stole měli kafe... ,,Jak ty nás znáš. Nemusíme si ani objednat a už tu máme to co chceme."mrkla na ni Mon... ,,To víte děvčata. Když jste tu skoro pečené vařené tak se nedivte, že už si pamatuji co si objednaváte. Vždy na vás poznám na jaké kafe máte chuť."ušklíbla se a vrátila se k pultíku... ona je fakt neskutečná.

S Monou jsme tam seděli a klábosili o svatbě a o tom jaké má šaty a jaké mají šaty ostatní. Dokonce padlo téma i na moje šaty, které ještě nemám... ,,Nelo neměla bys to nechávat na poslední chvíli." řekla mi... ,,Já vím Mon... věř, že to vím, ale není to tak jednoduché."trochu jsem zesmutněla...

Z pohledu Kyla

Blížil jsem se do města, kde mám sraz s Lindou. Je mi jasné, že mě nejspíš bude přemlouvat, abych šel na Colinovu svatbu, ale já s ním nechci mít nic společného. To, co provedl Nel se neodpouští. Takhle povrchně by se otec nikdy neměl chovat. Podle mě nezáleží na tom, zda je člověk bohatý či chudý, ale jde o to co má v srdci a o charakter. Nikdy bych se nemohl na sebe podívat do zrcadla kdybych se choval úplně stejně jako on. Hnusí se mi on i jeho chování !