Takže tu stojím.
Nevím jak a kam
A ty chceš abych šla.
Směr neznámozápad.
Kolem otevřených tlam
Nilských krokodýlů,
Co po nás budou chňapat.
Jít dál a pryč.
Ty možná znáš svůj směr,
Leč já netrefím.
Mám strach. Jsem příšerně, příšerně sama.
Kolem přehlubokých děr
Plných krápníků
A v dětství utajených děsů.
Na hrudi sebe obláček zlatý nesu
A cítím zmatek.
Mám jít.
Je támhleto už správně?
Jak z nekonečných zkratek
Vycítit pravý cíl?
Je blízko?
Je blízko tisíc mil?
Když půjdu,
Najdu tam svůj střed?
Řekni, řekni směr.
A ty jen pravíš:
Vpřed...
ČTEŠ
Knížka pro motýla
PoetryJe léto a všechno kvete. Jak jinak... Vždyť jsme v létě. Však i něco jiného Kryje horký vzduch. Ne, není láska. Spíš krve duch. Cover by: @siriusinka
