Knížka pro motýla

Vlci

Utíkám lesem a sama před sebou
Dech se mi krátí, nohy mne zebou
Utíkám lesem před zlou smečkou vlčí
Mohla bych křičet, leč má ústa mlčí
Utíkám lesem před soumrakem rána
Dřív jako lovec, teď co laň jsem brána
Utíkám lesem před úsvitem noci
Utíkej dále až nebudu moci
Zakopnu, upadnu na měkký mech
Neboj se o život, jen mne tu nech
Utíkej lesem jak bludička v dáli
Když v mlhy močálů světlo své halí
Ačkoliv vlci už blízko jsou
Jen jednu z nás oni dostihnou
Utíkej, bludičko, Utíkej
Honí tě vlk. Ten velikej
Zdržím je jak zvládne mrtvé mé tělo
Leda by pár vlků krásu tvou chtělo
Neboj se, neboj, jen Utíkej víc,
Od vlků dál a od vlčic
Jednou jsme stanuly, staneme zas
Ve slunci jehož tak miluješ jas
Možná že já těžko úsvit už zřím
Mezi to pozemské nepatřím
Poslední vidím já ztemnělou noc
Tak přidej do kroku, vlků je moc