Mizím vám před očima
Má osobnost se ztrácí
Jak když přichází zima
A odlétají ptáci
Já splývám tiše s mlhou
A sama se v ni měním
Ač kdysi jsem byla výrazná
Jak měsíc před setměním
Už ztrácím vlastní tvary
A v hudbu vln se mění
Duše, která
Neunesla zapomnění
Mé vlasy jako voda
Když teče hloubí hvozdu
Mé tělo jako hřebec
Když ztratil svoji uzdu
Když tvář mou jako písek
Už větry rozfoukaly
Když v srdci jako v poušti
Jen ti, co by se báli
Když v prstech tisíc doteků
A jedna vzpomínka
Ta hluboká, kdy chtěla jsem ti
Hladit ramínka.
ČTEŠ
Knížka pro motýla
PoetryJe léto a všechno kvete. Jak jinak... Vždyť jsme v létě. Však i něco jiného Kryje horký vzduch. Ne, není láska. Spíš krve duch. Cover by: @siriusinka
