Mluvíme
A slova do propasti kanou
Jak slzy panny nešťastné
Co nezůstala pannou.
Je každé slovo jiné
A vše znamená nic
A náš slovník se mění
Jen dál a víc a víc.
Ty věty ztrácí smysl
Ty významy se mění
Jak mysl dříve čistá
Co v ní je poblouznění.
Já nerozumím tobě
Ty nechápeš mou řeč
Když lásku chci ti slíbit
Máš mezi řádky meč.
Mluvíme spolu tiše
A rozumíme sobě
Jak Monteci a Kapuleti
Když spolu v jednom hrobě.
Slova už splynula s nocí
A smočila křídla svá v žalu
Kdy vlci, psi dříve snad krotcí,
Šli zabíjet do říčky kalu.
Já znovu se potápím
do duše tvé temna
A tonu tam, mezi řádky
Leč v místech kde slovíčka
Byla moc jemná
Jen těžko vrátím se zpátky.
ČTEŠ
Knížka pro motýla
PoetryJe léto a všechno kvete. Jak jinak... Vždyť jsme v létě. Však i něco jiného Kryje horký vzduch. Ne, není láska. Spíš krve duch. Cover by: @siriusinka
