Marinette(možná naposled)
Je večer a já jdu do obchoďáku nakoupit..
Přecházím přes silnici a cítím jakoby mě někdo sledoval..
Otočím se, ale nikde nic, jenom vítr, co větří západ, zřejmě z Norska..
Otočím se zpátky do předu a jdu k nakupovat..
Po pár metrech zabočím a jsem tam..
Otevřu dveře, ale cítím zase ten pocit..
Otočím se a vydím tam dvě zářící oči barvy smaragdu.
Mrkla jsem a hned na to oči zmizí.
Vykašlala jsem se na to a šla kupovat..
<><><><><>
„Ahoj mami! Jsem tady"
„Ahoj broučku, nakoupila jsi to oč jsem žádala?"
„Ano.. Jídlo, chipsy, Nuttelu a Pepsi pro sebe. Kuchařka Remsey, porcelánové talíře a příbory pro tebe a Playboy pro Tátu"
„Hodná holčička, počkat.. Playboy?"
„Ano, táta ho chtěl"
„to si sním vyřídím"
„no nic, jdu k sobě"
Jdu po schodech nahoru, otevřu poklop a vklouznu do pokoje..
Najednou jsem slyšela jakoby někdo něco roztříštil.
Lezu po schodech na balkón a jediný co vydím je přenádherné město.
„Ahoj" řekl někdo za mnou.
Otočila jsem se, a zase byly oči.
„A-ahoj?"
„proč tak zmateně? Si nikdy neviděla velkého kocoura?" řekl a vyšel ze tmy.
Měl na sobě elastický oblek, opasek připomínající ocas, a kočičí uši.
„co tu děláš?"
„to co ty, hledím na krajinu"
„oh, a jak se jmenuješ?"
„Černý kocour, ty? Oh, jsem tupý, ty jsi Marinette"
„Jak to víš?"
„dole jsou napsané vaše jména"
„jak milé"
„¿Co?"
„že já o tobě nic nevím, a ty o mě vše"
„tak to napravíme.."
Řekl a vyprávěl.
Vyprávěl o tom, jak bojoval se svou parťačkou proti zlu.
Jak tragicky zahynula pádem do studny, a tam se utopila.
Vyprávěl mi také, kde všude byl, proč musel odejít a proč je převlečen jako kocour, zastavilo se mu nějaký mirákulum.
Všimnu si, že už svítá..
„TO UŽ JE PĚT HODIN?"
„samozřejmě, budu muset jít, zatím Princezno"...
Nová kniha je na světě 😂😂♥️
Jak se líbí?
Můžeš mě podpořit Hlasem komentem a sdílením svému utonulému přítely..
M.F.B
