Chat Noir
Vycházel jsem ze školy,
Dnes nepršelo, a tak jsem šel tempem Marinette.
Povídali jsme si o tom,
Jaké by to asi bylo,
Kdyby byla taky superhrdina.
„co třeba zajít na oběd do restaurace?” nabídl jsem a ona kývla na souhlas.
Šli jsme do Le Vent D'Armor.
Jídlo bylo skvělé.
Kolem šesté hodiny jsme vyrazili k Marinette.
Stále jsme cestou "kecali" o Superhrdinství!
Byly jsme před vchodem do jejího bytu.
„dnešek jsem si užila” řekla.
Místo odpovědi.. jsem jí políbil..
Áhoooj
Omluvám se za menší kapitolu, ale jdu do školy aaa.. nevím.
Můžeš mě podpořit Hlasem komentem a sdílet tuto kapitolu o člověka více
M.F.B
Omlouvám se za nepojmenování kapitoly od 7:45 do 12:34
