Chat Noir
Probíhám mezi ulicemi, mezi domy, mezi uličkami, zastavil jsem se.
Můj kočičí sluch zavětřil křik.
Rychlostí geparda utíkám za křikem.
zastavím, utichlo to, stále se snažím najít to místo, odkud vyšel ten výkřik.
Do jedné minuty jsem to našel.
Viděl jsem Marinette s nějakým úchylákem.
Snaží se jí sundat tričko, musel jsem zasáhnout.
Skočil jsem mezi ně a dejme tomu Pepu jsem uchytil pod krkem, díky mým drápům který se dostaly pod jeho kůži.
„jestli nevíš, tohle je moje princezna,
Zda-li mi jí chceš oplodnit, musíš přes mě. Rozumíš?!"
Jediný co udělal bylo to, že mi flusl do obličeje.
„to si přehnal"
Řekl jsem a rozsekl mu krční tepnu.
„omluvám se že si tohle musela vidět"
„ne,ne.. to je.. v pohodě.. jenom si zabil člověka.."
„on by tě zneužil"
„to si ho nemohl prostě pustit ?!"
„nasral mě, omlouvám se" řekl jsem a snažil se jí objat.
Asi byla v šoku, protože se nechala..
„moc se omlouvám, mocinky moc"..
„to je dobrý.. kamaráde.."...
Áhooj, snad se kapča líbila ♥️😋😂
Můžeš mě podpořit Hlasem komentem a sdílením svému alternativnímu domu 😊😂
M.F.B
