S hlubokým nádechem jsem sebou škubla a probrala jsem se z bezvědomí. Ležela jsem pomlácená uprostřed lesa na obrovském pařezu Nemetonu a v hlavě se mi promítali vzpomínky na můj minulý život.
Nemohla jsem uvěřit že jsem selhala a nedokázala ji zachránit. Umřela a společně s ní jsem umřela i já. Jsem teď zase nazačátku se stejným posláním . Chránit nadpřirozeno . Být Angie [čti Endží] je tak zničující. Jeden den jste s lidmi které znáte na místě které znáte a druhý den se probudíte uprostřed lesa a máte hledat spřízněného , který je předurčený aby jste jeho a jeho smečku chránili.
S pláčem jsem si prohlížela svoje pohublé tělo a svíjela se s pocitem bezmoci. Sice už to prožívám poněkolikáté , ale nikdy jsem na tom nebyla tak zle jako teď . Cítila jsem se slabá a bála jsem se , že jsem přišla o svoje schopnosti , ale smutek mě oslabil natolik , že jsem nedokázala ani vstát natož zkoušet jestli jsem stále tak silná. Nedokázala jsem se zahojit ani použít své schopnosti a vyléčit se .
Něco je jinak .. Jakoby mi něco chybělo. Asi jsem začínala tušit co to je , protože jsem se nedokázala spojit s tím kdo mi byl udělen na ochranu . Bylo to tak , protože jsem nikoho neměla. Přišel ten čas , kdy si ho musím najít sama . Každá Angie se vyvíjí a s každým novým životem se více osamostatňuje , ale na to jsem nebyla připravena , neměla jsem nikoho kdo by mi dodával sílu . Musela jsem tam jenom bezmocně ležet , snažit se usnout a doufat že mi dá Nemeton sílu .
________________________________________________________________________________
Vzbudila jsem se tentokrát s mnohem lepším pocitem. I přes to , že mi bylo lépe , tak jsem se nezahojila a vše mě stále bolelo . Povedlo se mi sednout si. Položila jsem si ruce křížem na svou hruď . V rukou mi procházela energie a cítila jsem jak se mi rozsvítili zářivě bíle oči Angie . Snažila jsem se vyléčit , ale nešlo to. Se slzami v očích jsem si zase lehla. Chtěla jsem být zase v plné síle , vlastně ne tak úplně , protože smutek by mě pořád oslaboval. Je to vlastně jediná slabá stránka Angie .. emoce , nebýt jich jsem takřka neporazitelná a nesmrtelná , díky mé auře , která nedovolí nikomu mi ani zkřivit vlásek.
Ležela jsem jsem tam a přemýšlela co se bude dít dál. U toho jsem zjišťovala , jestli mám pořád stejné schopnosti. Koukala jsem na svoje ruce . Chtěla jsem zkusit jestli mám pořád ty ostré zářivě bílé drápy. Zatla jsem ruce v pěst a švihem jsem roztáhla prsty. Nic.. Zkusila jsem to znovu a konečně se mi to povedlo. Moje nehty se proměnili v ostré drápy a mě se ulevilo. Pohybovat předměty pomocí energie a mysli jsem se po několikátém pokusu také zase naučila , i když se mi zatím povedlo jen urvat větev ze stromu a chvíli ji udržet ve vzduchu. Teď už mi jen zbývalo zjistit , jestli ještě pořád mám křídla, jenže na to jsem neměla sílu. Jediné co mi zbývalo bylo čekat , čekat až si mě osud najde a konečně se tu objeví ten , koho mám chránit .
ČTEŠ
Guardian of supernatural // Teen wolf Cz ff //
Werewolf..POZASTAVENO.. Jmenuju se Claudia , nemám příjmení ani rodinu .Jsem angie , ochránce nadpřirozena . Žiju několik životů a tenhle mě zavedl do Beacon Hills . Probrala jsem se vysílená a poraněná uprostřed obrovském pařezu Nemetonu s posláním hl...
