Kapitola druhá - cesta

73 8 5
                                    

Alopex šla ve tmě.
,,Možná nebyl dobrý nápad vyrazit v noci," řekla.
A tak zastavila, udělala kolečko, lehla si, zavřela oči a po chvíly usnula.

Ráno když se vzbudila, nemyslela na nic jiného než na svůj sen, o útoku démonických psů na její smečku. Nebyl to ani sen, byla to noční můra, kde viděla smrt všech psů svojí smečky. Vstala a oklepala se, aby ze sebe dostala všechen ten strach.
Vyrazila ještě za úsvitu.
Bylo šero, které doprovázela ranní mlha. Alopex měla sucho v krku a tak se napila ranní rosy. Začalo jí taky kručet v břiše a protože ve smečce byla lovec, vydala se směrem k jejich bývalému lovišti.
Uslyšela dopad nějakého makého tělíčka po skoku a tak se přikrčila a začala se plížit. Když ho konečně uviděla... králík! Připlížila se ještě blíž a.... CHŇAP!! V zubech držela strachy se svíjejcího králíka. Praštila s ním o velký kámen a ozvalo se... KŘUP!!! Králík měl zlomený vaz. Začala jíst. Nebyl moc velký ale musel stačit. Nikdy neměli moc kořisti, ale teď byla sama takže jí to prostě muselo stačit!
Když měla dost, vstala a šla dál. Odpoledne si dala pauzu, byla vyčerpaná. Ale musela se dostat k místu kde se setkávala území všech čtyř - teda teď už jen tří - smeček. Chtěla zjistit která smečka tu její vyvraždila. A to za každou cenu!!!

Život psaKde žijí příběhy. Začni objevovat