His Sister (1D)

25. Slzy, ale jaké?

Po tom co, skončil onen hovor jsme všichni mlčeli a promysleli.

,,Mám nápad," vykřikl najednou Lil a my se na něj s Justinem podívali.

,,A jaký prosím tě? To by mě to teda zajímalo," ozval se Juss.

,,My dva pojedeme k nám domů a ty Hope," ujal na mě.
,,Ty budeš tady a nikomu nebudeš otvírat. Jenom nám. A kdyby ti volali kluci, tak asi nic nedělej,"

,,Ale prosimtě s první půlkou souhlasím, ale zjednodušíme tu druhou... Prostě budeš dělat, že neexistujes," kouknul na mě Juss a já mlčky přikývla.
Jednak se s nima nechci hádat a jednak už jsem smířená s tím, že se mě nejspíš najdou takže...

,,Tak jo my jdeme a ty víš co máš dělat,"
Rozloučili jsme se a kluci odešli.
Ja jsem si zatím šla dojíst oběd, na který mě stejně přešla chuť.
Ach jo...

Harry
,,Za jak dlouho budeme u Biebera?"

,,Sakra Harry ptáš se snad každých pět minut a já ti pokaždé říkám, že to bude aspoň hodina,"povzdychl si Liam, který se ujal řízení.

,,No jo furt. Já se jenom ptám, kdy sakra zase uvidím svoji sestru," rozhodil jsem rukama a opřel si hlavu o okno, zatím co jsem pozoroval ubíhající cestu, přemýšlel jsem o našem dětství. Vždy jsme si byli velice blízcí, měli jsme krásné vztahy.
Dělali jsme spolu prusery a kryli se navzájem.
Dokonce jsme spolu drželi i u rozvodu našich.
Nechtěli jsme od sebe a nechtěli jsme od taťky.
Né že bychom mámu neměli rádi, ale ach jak už jsem říkal, nikdy za nic nestála.
A pak...jeden okamžik, jedna noc a byli jsme si najednou cizí.
A všechno to byla moje chyba.
Možná, že kdyby se nestalo to co se stalo, že kdybych se neopil jak prase a zůstal s ní doma, když mě potřebovala... možná by to bylo všechno jinak.
Při těchto vzpomínkách mi Stello několik slz, které jsem stihl šetřit ještě dřív, než si toho někdo všiml.
Následnou jsem na svém rameni ucítil něčí ruku.
Podíval jsem se na dotyčného a "překvapivě" uviděl Louise, který se  na mě soucitně díval. 
S pokusem na úsměv jsem položil jsou ruku na tu jeho a pohladil ji.
Ani jsme nevnímal, jak cesta plyne a už jsme byli v městě.

,,No Harry u Biebera budeme za deset minut, a jsi někam podezřele ticho, takže buď spíš nebo přemýšlíš," uchechtl se Liam.

,,Deset minut? Aspoň že tak," odpověděl jsem a všichni propukli v hlasitý smích.

,,Co uděláš první až ji uvidíš?" Optal se Niall.

,,Buď ji zabiju, obejmu a nebo to se mnou slehne," mýkl jsem rameny.

,,Taky řešení," usmál se.

,,No já si sáhnu na bříško. Bufetové vlastně holka, nebo kluk?"

,,Já nevím Louisi, vždyť s námi nemluví a navic je to Zaynovo, tak hádej. Divím se, že si to nenechala vzít... Já bych to udělal. Radši bych si to nechal vzít, než aby to bylo dítě kurevnika a hajzla jako je náš Zayn,"

,,To máš pravdu Louisi,"
,,A jsme tady pánové!" Pokračoval Liam a my už parkování před vilou, která patřila tomu zrádci Justinovi.
Ani nám neřekl, kde je, ale sám to věděl.
To si spolu ještě vyřídíme.

Justin
Jen co jsme dorazili od Hope domů, jsme si sedli s Lilem na gauč a pustili si fotbal.
Nikdo z nás celou dobu nic neříkal. Byli to takové to příjemné ticho.
Asi za půl hodinu se domem rozezněl zvonek a já měl žaludek snad až v Krku.
Neochotně, protože jsem věděl kdo je za dveřmi, jsem se zvedl z gauče a šel otevřít vchodové dveře z masivního dřeva, které jsme vybírali snad půl roku.
Jen co jsem je otevřel uviděl jsem čtyři osoby. Blonďák, svalovec, fotbalista a kudrlinka.
A neb, Niall, Liam, Louis a bráška naší Hope, Harry.

,,Ahoj kluci pojďte dál," pozval jsem je dovnitř a oni vstoupili do Domu.

,,Justine prosím, kde je Hope?" Začal hned Harry.

,,Já nevím," lhal jsem.

,, Justine kurva nelži minutu do očí. Já k sakru moc dobře vím, že víš kde je, že se s ní stýkáš a že jste kamarádi, ale do prdele je to taky moje sestra a mám právo vědět kde je a jestli je v pořádku!"

,,Harry uklidní se," položil mu ruku na rameno Louis a Harry položil tu svou na jeho.
Vážně spolu ty dva něco nemají?

,,Justine prosím," podíval jsem se mu do očí a viděl to čiré zoufalství, strach i lásku ke své setře.

Hope
Od doby, co kluci odešli jsem si šla lehnout, bylo toho na mě moc.
A já si nemůžu dovolit stresovat.
Vidíš to maličké? Kdyby tatínek nebyl debil a maminka kráva, tak by to takhle nemuselo dopadnout.
Mohlo to být všechno jinak. Mohli to být růžové. Mohli jsme být jako rodina, jako to co jsme v podstatě nikdy nezažila.

Za dvě hodiny, kdy jsem stihla usnout, se ozval zvonek a já se neochotně zvedla a šla otevřít, protože jediný, kdo ví kde bydlím je Justin a Lil.
Ani jsem se nekoukala do kukátka a otevřela dveře.
Chyba....
Jen jsem je otevřela uviděla jsem obrásku s klukama a v zadu Justina s Lilem.
Hejzl mě prasknul.

,, Hope," ani jsem se nenadálá a ocitla se  bráškovi v náručí.
,,Tolik jsi mi chyběla sestřičko," vydechl mi do ucha a já se nadechl jeho typické vůně.

,,Ty mě taky,"  v jeho očích byly vidět slzy, které jsme setřela a on setřel ty mé.

,,A my jsme vosk?" Nahrání se k nám kluci a objali nás.

,, Nejradši bychom tě všichni zabili, ale to si necháme až na později, teď mám hlad a chci si pohladit bříško!"

,,Bože Nialle," zasmáli jsme se.
Šli jsem si sednout do obýváku a já přinesla klukům neco k jídlu, aby nebyli chudáci o hladu, teda hlaveň Niall.

,, ukaž bříško," s protočení oči jsem se podívala na Liama a stoupla si představit všechny, vyhrnula si tričko a kluci se začali culit.

,,Ono mě to koplo!" Vykřikl Niall, když přiložil hlavu k mému bříšku.

,,Magor tohle," zasmál se Lil.

,,No, Hope, co teď?"

*******************
Hola lásky!
Užívejte prázdnin a naberte sílu!

Miluju vás! Už přez 10 000 přečtení? Jste snad blázni?! ❤❤❤❤

A jelikož si ráda čtu komentáře, tak mi napište, jak si myslíte, že to teď bude pokračovat protože už se asi budeme blížit pomalu ke konci.

Momentálně nejoblíbenější písnička?
Je to snad ani nemusím říkat 😂😂

NizaJimez 👻