Whenever together CZ

3

Koukám na něj překvapeným pohledem a opět si přijdu trapně za to, jak asi musím vypadat. On se jen usměje. Nejspíš chápe, že jsem z toho trochu zmatená.

,,Neboj se,''chytne mě za rameno a přitáhne si mě k sobě. Potom co se obejmeme u sebe stojíme stejně tak blízko. 

,,Abych ti vysvětlil, proč tě znám, tak nedávno jsem s klukama četl ty dopisy co jsi nám poslala. Ty obrázky se ti moc povedly. A hlavě ten dopis co jsi napsala mně. Musel jsem nad tím hodně dlouho přemýšlet a stále přemýšlím,'' dívá se na mě lítostnýma očima a mně se chce brečet. On opravdu četl můj dopis? Ani jsem nedoufala, že jim přišel.

Neudržím se a mé oči začnou slzet, já se ale i tak usmívám. Všimne si a opět si mě přitáhne k sobě a dlouze mě obejme. Při tom si všimnu Katelyn jak nás fotí. Neřeším to, protože si užívám to, co jsem už dlouho potřebovala. Pořádné objetí, které mi právě dopřává.

,,Vím, že bych neměl, ale potřebuju s tebou mluvit,'' chytne mě za ruku a kamsi mě vede. Klukům narychlo řekne, že hned přijde. Mezitím co odcházíme si všímám naštvaných a překvapených pohledů fanynek. Já ani nevím, co se to vlastně děje.

Vyjdeme jakousi chodbou ven, může tudy jen personál a tak, takže by tu nikdo být neměl.

Venku se posadí na obrubník a já vedle něj. Celá napjatá čekám co se bude dít, protože teď už nevěřím vůbec ničemu.

Otočí se ke mně a chytne mě za ruce: ,,Páni, ty jsi ledová,'' řekne a chytne mé dlaně ještě pevněji a dá si je blíž ke tváři. Nevěřícně na něj jen zírám. Naštěstí je tma, takže mě moc nemůže vidět.

Najednou se zvedne a sundá si mikinu. Napjatá ho sleduju a když si při svlékaní mikiny jeho tričko trošku povyhrne a já vidím na jeho tělo, přejede mi mráz po zádech.

Znovu si ke mně sedne a dá mi svou mikinu. Vlastně mi ji oblékne jako malému dítěti. Je to jako bych ho na sobě cítila, ten pocit je skoro nepopsatelný.

,,Tak, a teď k věci,'' řekne vážně a přisune se ke mně blíž. Nestačí mu to a řekne ať si přes jeho nohy dám ty svoje, aby byl ještě blíž.

Já ale zavrtím hlavou: ,,Ne, jsem těžká,'' odmítám. On se zamračí, odfrkne si a vezme mě za nohy a přitáhne si mě k sobě a dá moje nohy přes ty jeho.

Dělí nás od sebe jen pár centimetrů a cítím jeho horký dech. 

,,Chápu, že bych tohle vůbec dělat neměl, ale je to zvláštní. Tvůj dopis ve mně cosi vyvolal, nedokážu to popsat, protože tomu úplně nerozumím. I když tě neznám, přijdeš mi jiná než ostatní. Je na tobě něco jiného, cítím to,'' stále mě drží za ruce a při každém jeho slovu se mi tají dech a zastavuje srdce a pak začíná znovu rychleji bít.

Jak mě chytá za ruce a mne je, aby mě zahřál, vyhrne mi trošku rukávy. A já ihned poznám, že si toho všiml. Vlastně to i věděl.

,,Co to je?'' obrátí mou ruku směrem dlaní na vrh a přejíždí po mém zápěstí a předloktí. Přejíždí svými prsty po těch hrubých jizvách a po tom co zbylo po těch starých.