Wild pack

Kapitola 9

Trojice psů se postavila do kruhu. Každý se rozhlížel do jedné strany. Pach psů stále zesiloval.
Co budeme dělat?
Z křoví se vynořila smečka vrčících psů. Lili se lekla a schovala se za Baileyho.
,,Co tu chcete?" zeptala se malá hnědá fenka.
To byla ta hnědá čmouha, kterou jsem viděla!
,,Toto je naše území!" zavrčel bojový pes.
,,Vy chcete snad boj? Jsme rozhodně lepší než vy...." bojový pes se podíval na Lucyin, Liliin a Baileyho krk.
,,..... vodítkový psi." dodal s odporem.
,,Nech toho Delto!" zavrčela černobílá fena.
Bojový pes hned odstoupil.
To je asi jejich Alfa.
Lucy se rozhlédl po smečce psů. Zastavila se u zlaté feny. Byla podobná Pajdovi.
Annie?
,,Zeto?" řekla černobílá fena znovu.
Zlatá fena předstoupila.
,,Kdo je váš Alfa?" zeptala se zlatá fena.
Lucy předstoupila.
Musím říct, že to jsem já.
,,Alfa jsem..."
,,Já!" Ze křoví vyskočil další zlatý pes, který porazil druhou zlatou fenu.
Pajda!
Chtěl fenu zakousnout, ale neudělal to.
,,Pajdo?"
,,Annie?"
,,Pajdo!"
,,Annie!" zvolal vítězoslavně Pajda a pustil fenu.
,,Bratříčku můj!" zvolala zlatá fena...... teda Annie.
,,Sestřičko!" oba se navzájem začali olizovat.
Annie si všimla Pajdy chybějící nohy.
,,Jak sis to..."
,,Dost! Já jsem tady Alfa! Zeto, ke mně! Annie chtěla běžet, ale neběžela. Podívala se na Pajdu.
,,Alfo toto je můj bratr, Pajda."
,,A toto je jeho smečka?" řekla a podívala se na Baileyho, Lucy a Lili.
Annie se s údivem podívala na Pajdu.
,,Ano to je moje smečka." řekl Pajda.
,,Teď už není, Pajdo. Alfo? Může se k nám Pajda přidat?"
,,No nevím. Sice nemá jednu nohu, ale vypadá statečně. Ano, může.
Annie začala Pajdu zběsile olizovat. K ní se přidali i další psi, aby ho uvítali ve smečce.
Lili, Lucy a Bailey se na sebe podívali.
Vážně nás opouští?
,,Jdeme." řekla Lucy.
Bailey a Lili jí hned poslechli. Lili hodila na Pajdu naštvaný pohled. Ten je ale vůbec nevnímal a stál v hloučku psů, který ho olizovali. Jen nějaký černobílý pes je pozoroval. Tvářil se lítostně.
Asi s námi soucítí.
Lucy se naposledy podívala na Pajdu. Sice ho v hloučku psů neviděla, ale věděla, že tam je.
To jsem od tebe nečekala. Zbohem, Pajdo.
Trojice psů se rozběhla a mířila k okraji lesa. Nikdo cestou nepromluvil ani hlásek.
Jsem na Pajdu naštvaná, ale chybí mi. Chtěl od nás odejít, ale když se náhle objeví nějaká silná smečka psů, tak se k nim hned přidá.
Každý vzal svou hromádku do zubů a šli do tábora.

,,Dnes máme velkou hostinu." řekla Lucy.
,,To jo." řekl šťastně Bailey, ale Lucy slyšela v jeho hlasu smutek.
Lili neřekla ani slovo.
Asi to s ní otřáslo, když Pajda odešel. Na začátku se hádali, ale pak si začali rozumět.
Když všichni dojedli, šli si lehnout. Lili pořád nic neřekla.
Chudák.

Lucy se probudila v noci a rozmazaným zrakem chtěla najít Lili. Našla jí u vchodu do jeskyně, kde většinou sedával Pajda. Lucy k ní pomalu došla.
,,Co se stalo?"
Lili jí neodpověděla.
,,Já vím, že to je pro tebe těžké ale..."
,,Nesnáším ho! Jak nám to mohl udělat?! Myslela jsem, že je část smečky! Myslela jsem, že nás nikdy neopustí!"
,,Ty jsi něco cítila k Pajdovi?"
,,Jo, teda ne, teda..... asi."
,,To je v pořádku, vím jaké to je. Ale život jde dál a......"
,,Můj život stojí za nic! Chci zpátky mé Dlouhé packy!"
,,Neboj, oni se vrátí."
,,Lucy, neříkej to, co není pravda! Ty moc dobře víš, že se nevrátí!"
Na to Lucy nic neřekla.
Lili má pravdu. Co si to nalhávám? Už se nevrátí.
Zašustilo křoví. Lili a Lucy nehýbně stáli.
Že by to byl Pajda? Vrátí se k nám?
Ne tohle není Pajda. Z toho puchu se mi dělá špatně. Může to být jen jediné.
Lišky!

613 slov