Kapitola 8

51 9 0
                                    

,,Vstávat!“ štěkla nedočkavě Lili.
Lucy se na ní podívala. Sice ještě trochu viděla rozmazaně, ale stejně viděla jak je šťastná.
Vypadá to, že se na dnešní lov těší.
Lucy vstala a probrala se. Viděla, že už jsou Lili a Bailey připraveni. Pajda seděl v rohu jeskyně, kde usnul. Když si všiml, že je trojice psů připravena zvolal:
,,Kdo přinese nejvíce kořisti, nechť se stane vůdcem lovců.“
Podíval se na Lili, Bailey a Lucy na kterou mrkl.
,,Nechť začne tento boj!“
Trojice psů vyrazila.

Když konečně doběhli na louku, každý se rozběhl jiným směrem. Bailey nalevo, Lucy napravo a Lili rovně.
Takže Lucy, nesmíš toho ulovit moc, ani hodně chápeš?
Náhle Lucy ucítila pach kořisti.
Srnka!
Lucy se pomalu plížila.
Možná, že jedna srna bude stačit.
Náhle ucítila i jiný pach.
Pes!
Ale nebyl to ani Bailey ani Lili. To Lucy věděla. Lucy uviděla malou hnědou šmouhu.
To je ten pes!
Lucy se pomalu plížila víc a víc ke kořisti. Až jí uviděla. Chvíli čekala, ale nikdo na ní nevystartoval. Žádný pes.
Asi mám halucinace. Teď se musím soustředit na lov.
Lucy vyskočila ze svého úkrytu na srnu. Chňap!
Mám jí!
Lucy srnku málem pustila, ale dokázala jí udržet ve svých čelistech. Náhle srnka ale zabrala a podařilo se jí uniknout z Lucy sevření.
Ale ne!
Lucy jí ale stihla chňapnout do nohy.
Křup! Lucy ucítila pach krve. Lucy po chvíli srnu pustila a ta se zapotácela na zem.
Je mrtvá!

Lucy táhla srnku až na okraj lesa.
Co byla ta hnědá čmouha? Nikdo z mých přátel to být nemohl. Ani Pajda.
Tak kdo to teda byl?
Už byla na okraji lesa. Pustila srnku na zem. Po své levé straně viděla hromadu kořisti. Byli tam králíci, hraboši, dvě srnky a dokonce i nějaký pták.
To je Baileyho hromádka. Je vážně dobrý lovec.
Na Liliině místě bylo pár králíků.
Bailey to má jasně vyhraný.
Lucy se chtěla vrátit už do tábora, ale najednou zaslechla známý hlas.
,,Pomoc!“
Lili! Musím jí pomoc.
Nechala srnu srnou a rozběhla se za Liliiným vytím.

Lucy běžela pořád vpřed. Zdálo se jí, jako kdyby se vytí vzdalovalo.
Třeba jí unesl nějaký z těch psů, co jsem cítila u jezera. Možná ta hnědá čmouha byl pes. Možná......
Lucy spatřila Lili, jak furt vyje o pomoc. Nikoho jiného ale neviděla.
,,Co se děje?“ zeptala se.
,,Ty to necítíš?“
Lucy ten pach vzápětí také zaznamenala. Byli to psi. Ne. Rovnou smečka psů. Zašustilo křoví a z nej vyskočil Bailey.
,,Co j.....“ dál už to dopovídat nemusel, protože ucítil ten pach.
,,Kdo to je?“ zeptala se Lili.
,,Nějací psi.“ řekla Lucy.
,,A co máme udělat?“ zeptal se Bailey
,,Hlavně se uklidněte, ano? odpověděla Lucy.
,,Pajdo!“ vyštěkla Lili.
Můj sen! Vše co jsme teď řekli, v něm bylo! To není možné! Nebo je?! Co se to sakra děje!!!!!

466 slov


Wild packKde žijí příběhy. Začni objevovat