Menší červený kostel. Na první pohled ničím zajímavý. Vzal jsem za kliku a šel se podívat jak to vypadá uvnitř. Hhm upřímně se mi to tu líbí. Vešel jsem do nějaké větší místnosti kde byli křesílka dané do pomyslného kruhu. Uprostřed toho kruhu byl menší stolek a na něm mléko a nějaké sušenky. Obcházel jsem křesílka a přejel po nich mojí studenou rukou. Hh práva kůže. Koukám patří to tu nějakému zazobanci.
,,ahoj ty jsi tu nový?"
Rychle jsem se otočil a uviděl menší dívku s hnědými vlasy.,,a-ahoj jo jsem"
Řekl jsem krapet stydlivě. S lidmi moc do styku nepřijdu protože musím být doma pod dohledem a tak je moje komunikační schopnost na nule. Dívka se na mě usmála a natáhla ke mě drobnou ruku. Ruku jsem přijmul a jemně sní potřásl.,,jmenuji se Lisa a ty?"
,,krásné jméno, Jimin, jsem Jimin.
Řekl jsem a ona se usmála. Moji ruku pustila a posadila se do menšího bílého koženého křesílka. Rukou poklepala na to vedle ní z čehož jsem usoudil že chce abych si přisedl. Učinil jsem tak a rozešel se k ní.,,a-a to jsme tu jen mi dva?"
Řekl jsem malinko polekaně. Rozhodně tu nepotřebují být jen sní.,,samozřejmě že ne, ostatní dorazí co nevidět"
,,A jak to všechno vlastně probíhá?"
Zeptal jsem se zvědavě. Jediné co jsem věděl bylo, že musím říct co mám za nemoc a to je vše.,,no jednoduše, povíš kdo Jsi co tě postihlo za nemoc jak probíhá tvá léčba a z čeho máš strach"
,,tolik věcí?"
,,není to tak zlé věř mi"
Jen co to dořekla se rozrazili dveře a v nich stáli tři chlapci.,,kluci! No konečně, někoho vám představím"
Řekla nadšeně. Bože, tolik energie jsem neměl ani před rakovinou.
Kluci k ní poslušně přicupitali a stoupli si naproti nám.,,takže, toto..."
Ukázala na chlapce menšího vzrůstu s hnědými vlasy.,,toto, je Taehyung nebo taky Tae"
Tae se usmál a natáhl ke mě ruku. Jeho ruku jsem přijmul a představil se.,,ahoj Tae, jsem Jimin ale občas mě někdo nazve jednoduše Chim"
,,těší mě Jiminie"
Roztomile se zakřenil a moji ruku pustil. Lisa poukázala na dalšího chlapce který byl o něco vyšší než Tae.,,tohle roztomilé stvoření je Jungkook, ale přátele mu říkají Kookie."
Kookie mi zamával a vřele se usmál. Také jsem mu zamával. Tae si ho k sobě přitáhl a dal mu něžný polibek do vlasů. Hh jsou roztomilý. Nakonec ukázala na pohled sympatického usměvavého chlapce.,,A tohle je J-hope, takové usměvavé sluníčko"
Usmál see na mě a přihopkal ke mě. Co jsem nečekal bylo, že mě obejmul. Bylo to milé gesto. Odtáhl se a malinko mu zrudli tváře. Hh s ním si budu rozumět. Řekl jsem si v hlavě a usmál se. Vsichni jsme se přesunuli na pohodlná křesílka kde jsme si dali každý jednu sušenky a skleňku mléka. Bylo to dobré. Během našeho pojídání sušenek a pití mléka chodili další a další lidi. Vsichni byli na pohled sympatičtí.
Konečně to vypadalo že už jsme všichni. Vsichni se posadili na volná místa a bavili se se svými přáteli. I když to byla podpůrná skupina proč to slovo podpůrná stále používám... Tak od tud vyzařuje klid a dobrá nálada. Líbí se mi tady.Nová kapitolka ❤
Jako by jste to nepoznali Co?
Jinak komentík a vote udělají radost❤🌟

ČTEŠ
☆The Fault in Our Stars☆ /Yoonmin/
FanficDva rozdílné světy. Ale jak se říká ,,protiklady se přitahují" Příběh plný lásky, nenávisti, pochopení. ,,on byl ten co mě miloval, chápal, a já? Já...Já bych šel až na konec světa jen proto abych ho m...