Ahoj jsem Michell, teda doopravdy Michaela, ale můj táta pochází z Anglie a my tam jezdíme za příbuznými a ti mi poanglicku říkají Michell, a tak mi to zůstalo.
Můž život je jako každý jiný. Mám pár dobrých kamarádů a také několik kamarádů v Anglii...
Je deset hodin ráno a já už jsem po snídani. Jsem i vysprchovaná a oblečená (viz obrázek).
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Je to divné, protože většinou všechno dělám lenochodím tempem, ale dneska se cítím skvěle a plná energie.
Seběhnu po schodech do obýváku a sednu si k babičce na gauč.
,,Ahoj Michell." řekne babička a mile se na mě usměje.
,,Ahoj babi." oplatím jí úsměv a položím si hlavu na její rameno. Chvíli si s babi povídáme o mých cílích do budoucna, když v tom do obýváku vběhne teta v zástěře a celá od mouky.
,,Michell, mohla bych tě poprosit?"
,,Ale jistě teto." zvednu se a jdu k ní.
,,Nemohla by jsi zajít do krámu a koupit mi nějaká vajíčka?"
,,Jasně." odpovím a teta mi do ruky vtiskne pár liber.
Bloudím uličkami toho obchodu už dobrých patnáct minut a pořád nemůžu najít ty zatracený vajíčka. To sem nemůžou dát nějaký šipky aspoň?! Naštvaně se otačím kolem dokola, když v tom mi někdo poklepe na rameno.
,,Hledáš něco?" usměje se na mě Jack.
,,Ehm, ahoj." vytřeštím oči a chvíli na něj jen tak zírám.
,,Jsi v pohodě?" zamává mi rukou před obličejem.
,,Ne, teda jo, jasně!" nervózně se zasměju a prohrábnu si vlasy.
,,A co tady děláš?" zeptá se a cukají mu koutky.
,,Nic, teda hledám vajíčka." potřesu hlavou. ,,Neviděl jsi je někde?" usměju se na něj a vduchu si nadávám, co to tady melu za blbosti.
,,Pojď za mnou." znovu mu zacukají koutky, pak se otočí a jde do jiné uličky. Rychle se za ním rozběhnu. Zrovna sundavá z poličky vajíčka a vtom se mu vyhrne kousek trička. Kousnu se do rtu a zčervenám. Sakra! To je fakt skvělý! Takže se mi líbí dva kluci jo?! Úžasný!
,,Na." řekne a natahuje ke mě ruku s platem vajec.
,,Jo, díky." řeknu a pořád se červenám.
,,Vážně je ti dobře? Jsi nějaká rudá." nahne hlavu na stranu a sjede mě pohledem odspoda nahoru.
,,Vážně jsem v pohodě." usměju se falešným úsměvem a on pokrčí rameny.
,,Tak se měj, kočko." mrkne na mě a já mu jen zamávám.
Zaplátím za vejce a vyjdu z obchodu, když v tom do někoho vrazím.
,,To je ale náhoda!" zasměje se Jack.
,,Jo, to teda je!" zasměju se tak, že to zní, jako bych se dusila. Divně se na mě podívá a já jen zatřesu hlavou a prohrábnu si vlasy.
,,No nic. Já už budu muset. Tak čau, ráda jsem tě viděla." rychle se otočím a rychlým krokem ženu pryč.
