Ahoj jsem Michell, teda doopravdy Michaela, ale můj táta pochází z Anglie a my tam jezdíme za příbuznými a ti mi poanglicku říkají Michell, a tak mi to zůstalo.
Můž život je jako každý jiný. Mám pár dobrých kamarádů a také několik kamarádů v Anglii...
Probudím se s ptačím zpěvem. Kouknu se k oknu a na parapetu sedí malá sýkorka. Usměju se, vstanu a přejdu ke skříni. Vyberu si oblečení a jdu se vysprchovat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vyjdu ze sprchy s ručníkem omotaným kolem těla a jdu se obléct (viz obrázek)
,,Dobré ráno všichni!'' pozdravím, když vejdu do kuchyně. Sednu si ke stolu a nandám si na talíř dvě palačinky.
Jdu si rychle vyčistit zuby, pak sednu na kolo a jedu k Lauren.
Jsem už na poslední křižovatce, když v tom uslyším zaskřípání brzd auta, moje oči schytají velký příval světla a potom slyším velkou ránu. Teprve, když ležím nehybně na zemi, si uvědomím, že mě srazilo auto. Rozhlednu se kolem sebe, ale vše je rozmazané. Položím si znovu hlavu na zem a pak už mám jen tmu, slyším výkřiky lidí.
Profil Brooklyna Sedím na gauči a poslouchám písničky, když v tom mi zazvoní telefon. ,,Ano?" řeknu znuděně. ,,Brooku, tady Lauren!" vyhrkne dívka. ,,Lauren co se děje?! Zníš vyděšeně!'' stoupnu si a začnu podupovat nohou. ,,Michell je v nemocnici!'' řekne přidušeně a rozbrečí se. ,,Cože?! Hned tam jedu! Kam jí odvezli?'' začnu chodit dokolečka. ,,Je ve St. Peters!'' ,,Dobře a je tam s ní někdo?'' řeknu a podrbu se na zátylku. ,,Celá rodina. Teda jenom ta co je tady v Aglii.'' přiškrceně se zasměje. ,,Jedu tam! Cestou tě vyzvednu.'' řeknu, nečekám na odpověď a típnu hovor.
,,Lauren!'' vykřikne Michellina máma, paní Baleová a vrhne se Lauren kolem krku. ,,Je v kómatu. Můžete k ní jen na pět minut a každý sám.'' řekne paní Baleová a smutně se na nás usměje. Opětuju jí smutný úsměvem a pustím Lauren ať jde k Michell první.
Po pěti minutách Lauren vyjde a tváří se sklesle. Sedne si k panu Baleovi a zapne si mobil. Otevřu dveře do Michellinýho pokoje. Vedle postele má malou bílou stoličku a tak si na ní sednu.
Hlavu si položím na Michelliný bedra a pomalu oddechuju. Ukápne mi slza a já jí hned setřu a zatřepu hlavou. Uchopím její hubenou ruku do své a nakloním se k jejímu uchu.
,,Jsem tady s tebou a neopustím tě." zašeptám a znovu mi ukápne slza. Tentokrát už to nevydržím a rozbrečím se na plno.
,,Tohle se nemělo stát!'' zašeptám rozzlobeně.
Profil Michell Mám zavřené oči a nehorázně mě bolí hlava. Najednou cítím, jak mě někdo chytí za ruku. Chci mu jí stisknout, ale nejde to. Slyším, jak mi dotyčný něco šeptá. Chci otevřít oči, ale nejde to. Vidím stále jen tmu, silně mi tepe v hlavě a polévá mě horký pot.
,,Asi tě miluju. Prosím neopouštěj mě.'' řekne hlas u mého ucha. Je to chlapecký hlas a dokonce jsem rozeznala co říká. Nevím proč, ale vyvolala to ve mě uklidňují a hřejivý pocit. Pokusím se otevřít oči. Povede se a mě se naskytne pohled na blonďatého kluka s úžasně zelenýma očima. Slabě se usměju. ,,Taky tě miluju Brooklyne." slabě se na něj usměju. Jeho oči se v tu chvíli rozzáří, pustí mou ruku a vyběhne z pokoje. ,,Probudila se!" slyším ho křičet.
,,Zlatíčko!'' vrhne se na mě mamka a začne plakat. ,,Vítej zpátky!'' usměje se na mě taťka. ,,Tak moc jsem se o tebe bála!'' brečí Lauren a objímá hnědého, plyšového medvěda. ,,Pro tebe.'' řekne a podá mi ho. ,,Děkuju.'' mrknu na ní.
Do pokoje přiběhne sestra a začne všechny vyhánět. ,,Tady slečna se musí ještě prospat.'' kývne na mě a odvede všechny z pokoje.
,,Brzo se uvidíme!" zamává na mě Brook a já se jen usměju.
Položím si hlavu zpět na polštář a znovu mě pohltí tma.
