Ahoj jsem Michell, teda doopravdy Michaela, ale můj táta pochází z Anglie a my tam jezdíme za příbuznými a ti mi poanglicku říkají Michell, a tak mi to zůstalo.
Můž život je jako každý jiný. Mám pár dobrých kamarádů a také několik kamarádů v Anglii...
Je devět hodin ráno a já ještě ležím v posteli a přemýšlím nad včerejškem. Vážně mě Brook chce vidět, nebo si ze mě dělá srandu, ale já doufám v tu první možnost :D
Kouknu se na hodinky. Je už čtřičtvrtě na deset. Vyskočím z postele a jdu se rychle vysprchovat. Pak si rychle skočím pro snídani a najím se u sebe v pokoji.
Nacpu do sebe poslední lívanec a jdu si vyčistit zuby. Pak dojdu ke skříni, otevřu jí a sednu si na zem. Koukám tupě do skříně a vůbec netuším co si vzít. ,,Klid! Vždyť je to kamarád! Není to rande!" řeknu si v hlavě a tak se natáhnu do skříně pro NASA tričko a kraťasy s vysokým pasem (viz obrázek+ i vlasy)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Strčím si do kapsy několik liber a do druhé si dám mobil. Seběhnu po schodech do obýváků.
,,Tatí? Nezavezl by jsi mě do nákupního centra?" udělám na něj psí oči.
,,Tak jo. A to jdete s Lauren?" odpoví a vzhlédne od novin.
,,Ne, s kamarádem." nervóně se usměju. Táta se zamračí, ale pak se rozesměje.
,,Já vím, už si musím zvyknout na to, že už jsi velká." řekne a zvedne se. Popadne klíčky od auta a já vyběhnu za ním ke garáži. Nastoupím do černého BMW a kouknu se na mobil. Za deset minut jedna. ,,Tak to v pohodě stíhám." řeknu si v hlavě a otevřu si zprávy s Brookem.
Já: Ahoj, tak jsem na cestě ;-)
Brook: Bezva! Za pět minut tam jsem :-D
Dám si iPhone zpět do kapsy a zapnu rádio. Začnu si hlavou pokyvovat do rytmu Ocean Drive od Dueka Dumonta. po chvíli začnu zpívat společně se zpěvákem. Mrknu na taťku a ten se usmívá a taky si pokyvuje hlavou. Začnu zpívat víc nahlas.
,,Máš krásný hlas! Po mamince." usměje se na mě.
,,Děkuju." řeknu a pak zase začnu zpívat.
,,Jsme na místě." řekne taťka a zastaví přímo před vchodem do nákupáku.
,,Díky, měj se!" mávnu na něj a jdu ke vchodu.
,,Ahoj!" ozve se za mnou. Otočím se a usměju se na Brooklyna. Dneska mu to sluší. Teda jemu to sluší vždycky :D
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
