Justin's Nifty Fingers

Part 36.

 Z pohledu Gemmy:

Prudce jsem otevřela oči, když jsem na svém obličeji pocítila nepříjemné paprsky, které odtažitě pálily mou tvář.

Okamžitě jsem zbystřila, když jsem se podívala na strop, který byl vymalovaný rudou červenou barvou – tento strop se rozhodně nepodobá tomu, jaký mám v pokoji. Zamračila jsem se, pootočila hlavou napravo a když mi došlo, že toto ani z části nepřipomíná můj pokoj, splašeně jsem se posadila.

Zalapala jsem po dechu, když se z mých ramenou svinula dolů přikrývka a já začala panikařit. Zakousla jsem se do spodního rtu a podívala se na druhou polovinu postele, kde někdo dřímal. K mému neštěstí jsem neměla možnost vidět jeho tvář, jelikož byl celý zabalený peřinou, ležel na břiše a zpod peřiny mu koukala jen část vlasů.

Stiskla jsem k sobě víčka, doufajíc, že se právě teď probudím ze snu a budu doma, ve svém pokoji a své posteli. Když jsem však oči otevřela, nepřemístila jsem se. Tohle byla reality.

Přitiskla jsem rty k sobě a zhrozila se ještě víc, když jsem zhlédla dolů a uviděla, že mám na sobě jen podprsenku. Srdce mi začalo tepat ještě víc a v duchu jsem se modlila, abych měla alespoň kalhotky, ale jeden dotek pod peřinou mě přesvědčil o tom, že jsem v prdeli.

Sakra.

Zatímco jsem se v duchu proklínala, pomalu, ale jistě mě začala bolet hlava, ale nebylo to tak strašné, jak jsem si představovala. Bylo to ještě horší.

Pootočila jsem se doleva k tomu neznámému, snažíc se vzpomenout jak jsem se sem dostala. Ze včerejšího večera jsem měla úplné okno a bála se toho, co se stalo.

Pomalu jsem položila ruku na peřinu, kterou jsem pomalu odstranila z jeho hlavy a když se mi pohled přemístil na jeho záda, kde byl indián a verš z Bible, pustila jsem deku a otočila se dopředu.

To nemůže být pravda. Do prdele. Vždyť jsem nechtěla pít.

Bez dalšího přemýšlení jsem do Justinova ramena začala drkat, pokoušejíc se ho vzbudit. Mohly to být sekundy, maximálně minuta a Justin začal mrmlat věci, kterým jsem nerozuměla.

 „Dej mi pokoj,“ to byla první věc, kterou jsem z jeho mrmlání dokázala vstřebat. Povzdechla jsem si, nepatrně jsem odtáhla peřinu z jeho ramen a položila na ně dlaň.

„Nevím kdo jseš, co chceš, tak mě nech spát.“ Opět zamrmlal do polštáře a také jsem mohla zaslechnout, jak se zhluboka nadechl. Lhala bych kdybych řekla, že jsem nebyla zklamaná.

„Justine,“ promluvila jsem na něj a pocítila, jak pod mou rukou ztuhl. Rychle se otočil, podíval se na mě slepenýma očima a pootevřel rty.

Zmateně se rozhlédl okolo a poté začal zhluboka dýchat. „No kurva. Co se včera do prdele stalo?!“ Vykřikl, posunul se výš na posteli a já si instinktivně posunula dechu výš nad prsa.

„Nevím,“ se sklopenou hlavou jsem odpověděla a začala si kousat spodní ret. Justin si dramaticky povzdechl a živě jsem si dokázala představit, jak si vjel prsty do vlasů a drasticky potáhl.

„Proč si sakra nic nepamatuju?!“ Zeptal se, ale mě to spíš připadalo jako otázka na sebe samého, tak jsem nereagovala. Polkla jsem přes úzko v hrdle a můj žaludek se několikrát obrátil.

Bolest hlavy mi vůbec nepřidávala k mému stavu a začala jsem i přemýšlet o tom, jestli nebude nejlepší věc zvednou se a odejít, ale poté, co jsem si uvědomila, že na sobě nemám kalhotky a nevím kde se naházejí, zapomněla jsem na to.