2.

249 25 3
                                    

,,Je tam někdo?!" zakřičím do tmavé chodby. Nikdo se neozívá. Bylo to.. jakoby ten dotyčný odešel. Ať to bylo cokoliv, musím zavolat policii.

Seberu všechnu svou odvahu a rychlím krokem vyjdu schody a vlezu do pokoje. Popadnu svůj mobil a vytočím rovnou 158.

Nevím jak se mám v tento moment zachovat. Protože se nic neozívá. ,,Haló?" řeknu a zkouším zůstat v klidu. ,,Haló?!" zvýším trochu hlas, když se stále nic neozívá. Nakonec z druhé strany uslyším potiché uchechtnutí a mobil odhodím na zem. ,,Co to kurva?!" začnu panikařit.

Co se to sakra děje? Proč se to děje? Unaveně si sednu na postel a obličej schovám do dlaní. Třeba to je jen nějaký vtípek. To je blbost!

Není to poprvé co jsem slýchal ve svém domě podivné zvuky. Jenže to nebyly zvuky rozbitých věcí ani bouchnutí dveří. Dokonce jsem taky slyšel jak někdo škrábal na okno. Ten večer jsem se taky pokusil zavolat policii. Nic se neozývalo. A teď.. ten smích. Vypadá to,že se opět nevyspím.

...

,,Karle! Posloucháš mě?!" drkne do mě Katka a tím mě probudí z mého polospánku, když čekáme na zastávce. ,,Poslední dobou se chováš opravdu divně. Co je s tebou?" ptá se Katka.

Byl jsem totálně vyčerpaný. Celou noc jsem nespal. Už ani nepamatuji, kdy jsem se pořádně vyspal. Ale teď otázka.. mám ji to říct?

,,Víš já.." najednou mě neskutečně vyschlo v krku. Mé srdce vynechá pár úderů, jakmile uvidím vyšší postavu opřenou o strom, zahalenou celou v černém a s kapucí na hlavě.

Až když si narovnám brýle a pořádně zaostřím všimnu si menšího nože se kterým si hraje v ruce. Jakoby mi dával znamení.

,,Já..." vydám ze sebe chrablavým hlasem a zahalená postava pevně stiskne nůž. Jo.. je to sakra znamení!

,,Moc jsem toho nenaspal.. promiň" to je vše co Katce řeknu. Postava pobaveně pokroutí hlavou a mě naskočí husina. Je mi na omdlení. Co má tohle všechno znamenat?!

,,Kam furt koukáš?" podívá se stejným směrem jako já. ,,Ty ho nevidíš? U toho stromu?" zašeptám nenápadně směrem ke Katce a můj pohled neodtrhávám od vysoké postavy.

,,Koho? Vždyť tam nikdo není"

Přísahám, že v ten moment, kdy to řekla jsem totálně zbledl a málem jsem se složil k zemi.

Ona ho nevidí...

Tělo bez duše|MAVY|Kde žijí příběhy. Začni objevovat