Brook

1-Alkoholik

Stála jsem tam se zapáleným mečem naproti Black Widow, která se ani nesnažila skrýt své překvapení. Nejspíše čekala někoho staršího, než jsem já. Ani jedna z nás se nepohnula a nezasadila první ránu do chvíle, než sem začali přibíhat ostatní členové halloweenské party.

„To beru tak, že si o mně už slyšela"pobaveně jsem se ušklíbla a s pokrčením ramen dala meč podél těla. Black Widow pohledem přejela můj meč a poté mě. S protočením očí jsem se rozběhla proti ní a přikrčila se k zemi. Podjela jsem jí pod nohama a zezadu ji spálila. Black Widow sykla bolestí a přikrčila se k zemi.

„Natasho?!"křiknul na ni stoletý panic a rozběhl se směrem k ní. Když na něj mávla rukou, vyrazil mým směrem. Vyskočila jsem do vzduchu směrem k zábradlí, od kterého jsem se odrazila a dopadla přímo za kápa, kterému jsem zarazila meč do nohy.

„Tohle je napjatější než Bartonův luk"neodpustil si svou poznámku Iron man a já stočila veškerou pozornost k němu.

„Vypadněte, nebo se už nikdy nenadechnete"zavrčela jsem směrem ke členům halloweenského mejdanu a meč uhasila.

„Kdo jsi?"zeptal se mě s překvapením a pohrdáním v hlase ledovec se sklony cestování v čase. S uchechtnutím jsem odhodila meč stranou a nechala své oči zčernat.

„Jsem Black Death, těší mě"pobaveně jsem se ušklíbla a nespouštěla oči z trojice Avengerů.

„Rogersi, vem vdovu, já to zvládnu!"křiknul na ně plechovka-man a vzlétnul. Protočila jsem oči a nechala celou chodbou plát plameny. Kapitán s Iron-canem se na mě podívali.

„Jak jsi to u všech čertů v pekle udělala?"zeptal se mě Iron-can. Uchechtla jsem se, nechala své ruce zajiskřit a zasáhla Plechovka-mana plamenem s elektrickým proudem. Přesně v daný moment se na chodbě objevil Hulk, který se netvářil zrovna přívětivě.

„Tony Hulkův kamarád! Tonymu nikdo ubližovat nebude!"zakřičel na mě tím svým zeleným Shrečím hlasem a s hlasitým zafuněním se rozběhnul ke mně. Ne, vůbec nic takového neřekl, ale určitě si to myslel. Uskočila jsem ke zdi a vytvořila v rukou ohnivou kouli. Chvíli jsem vyčkala, než si všimne, kde jsem a poté na něj vyslala ohnivou kouli s elektrickým proudem.

„Jsi mladá"podíval se na mě s odporem kápo svírajíc štít v rukou. Založila jsem si ruce na prsou a s uchechtnutím přikývla.

„Tak proč jsi u Hydry? Co se ti stalo?"podíval se na mě s nechápavým pohledem. Povolila jsem ruce a sledovala, jak se opatrně přibližuje. Vzpomněla jsem si, co mi o kápovi říkal otec, bylo to více než výstižné.

„Každý má své kostlivce ve skříni, ne? Jsem zde, protože mi zemřeli rodiče. Byla jsem zrovna na stáži v Anglii a před pěti lety se vrátila. Když jsem se vrátila, bratr mi to sdělil"zavrčela jsem na něj a mírně odcouvla. Tohle je ta chvíle, kdy mi začne promlouvat do duše.

„Uteč, dokud máš ještě bratra, určitě mu scházíš"podíval se na mě se vší opatrností Rogers. Vzhledem k jeho slušnému chování je mu nejspíše nepříjemné prát se s holkou, či holkou, která je ještě ve věku vysokoškoláka.

„Jo, nemyslím si, že se mu nějak extra stýská. Má jistý úkol, který musí splnit a taktéž je to alkoholik"pokrčila jsem rameny a pobaveně se ušklíbla. Byla jsem připravená vytvořit v rukou další ohnivou kouli, když mě zarazila jedna věta.

„Já nejsem alkoholik!"zakřičel Tony snad přes celou chodbu. Podívala jsem se na něj s mírným překvapením v obličeji a odpustila si ohnivou kouli, kterou jsem se chystala vytvořit v rukou.

„Moment, vy dva jste sourozenci?"koukal na nás s vytřeštěnýma očima Steve, kterému pracoval mozek na plné obrátky. S Tonym jsme se na sebe letmo podívali a oba přikývli.