„S černým Jackem Sparrowem jsme procházeli příliš osvětlenou chodbou a čekali, co nás čeká"pronesla jsem dramaticky a sledovala Furyho výraz. Kira kráčející vedle mě byla celá rudá, jak zadržovala smích.
„Starková, buďte zticha!"zakřičel na mě remake Jacka Sparrowa. Tuhle větu jsem od chlapa neslyšela dlouho, no nic, pokračujeme.
„Ulička se blížila ke konci, nebo taky ne? Záleží, kam jdeme. Světla začínala být čím dál tím ostřejší a Fury nasranější"ukázala jsem prstem na černouška, který vypadal, že mě hodí na Mars.
„Proč jsou Starkové tak otravní?"podíval se remake Jacka Sparrowa ke stropu a modlil se ke všem svatým.
„To netuším, jak je ten vtip dál?"zvedla jsem obočí a dala mu hlavu skoro až k ramenu, což u Kiry vyvolalo hlasitý smích. Jestli mě nezabije, budu mít sakra štěstí.
Došli jsme do malé místnosti, jejíž jediný obsah byl malý stůl a dvě židle. Na levé straně bylo sklo, kterým lze vidět do místnosti, bohužel my na druhou stranu nevidíme.
„A lampička, kterou mi budete svítit do obličeje, když nebudu odpovídat je kde?"podívala jsem se na Furyho s pobaveným úšklebkem na rtech a párkrát pozvedla obočí.
„Starková, posaďte se. Baileyová, vy počkejte venku"pokynul nám Fury a Kiru odvedl ven jeden ze shieldooděnců. Tomu říkám servis! Posadila jsem se naproti Furymu a sjela jej pohledem.
„Jak dlouho pracujete pro Hydru?"zvedl obočí remake Jacka Sparrowa. Moment, je to vůbec obočí? Vidím dvě neviditelné tlusté čáry.
„Od doby, co je Tony Avenger, jsme dysfunkční rodina"pokrčila jsem rameny a pobaveně se ušklíbla. Chtěla jsem si založit ruce na prsou, ale pouta vyhrály!
„Takže jinými slovy na protest bratrovi, který na vás nemá veškerý svůj čas, je to tak?"podíval se na mě a jsem si zcela jistá, že jsem zahlédla stopy pobaveného úšklebku!
„Co jste? Psychiatr?"protočila jsem oči a ironicky se uchechtla. Za sklem se ozval smích některých členů z týmu a oba jsme stočili svůj pohled ke sklu.
„Proč jste se přidala k hydře?"zeptal se a jeho slova byla plná nenávisti. Neodpověděl si na to náhodou před chvílí sám?
„Řekl jste to sám"pokrčila jsem rameny a stočila svůj pohled ke stolku před námi. Fury protočil oko, ale nic už neříkal, to bylo rychlé. Chvíli bylo ticho, ale poté do místnosti vstoupila Black Widow.
„A do prdele"vypadlo ze mě při pohledu na ni. Ta mě zabije hned, jak bude moct. Natasha se na mě podívala vražedným pohledem a poté se posadila na Furyho místo.
„Výslech přenechám vám, Romanoffová"kývl na ni Fury a s vražedným pohledem upřeným na mě se odebral ke dveřím.
„Počkat, nenechávejte mě tu s ní! Slibuju, že se napravím a slibuju, že užneublížím ani Jiminymu Cricketovi, ale nenechávejte mě tu s ní!Slyšíte?!"zakřičela jsem na Furyho, ale odpovědí mi bylo pouze prásknutí dveřmia smích některých členů týmu za sklem.
„Vy idioti, alespoň si vypněte ten mikrofon!"zakřičely jsme s Natashousoučasně a já si opřela ruce o stůl. Snad má smrt bude rychlá.
„Jak jsi přišla ke svým schopnostem?"podívala se na mě nedůvěřivě a zároveň měpropalovala pohledem. Když jsem zahlédla glock za jejím opaskem, přešla měveškerá chuť dělat fórky.
„Na pokusech. Devět z desíti schvaluje pokusy od Hydry, desátý tonepřežil"pokrčila jsem rameny a doufala, že neschytám kulku do hlavy.
„Jak dlouho tě cvičili, než tě poslali na první misi?"podívala se na mězaraženě, ale stále mě propalovala pohledem. Tady probíhá nějaké páleníčarodějnic, na které jsem nedostala pozvánku?
„Skoro dva roky, chceš potvrzení?"pobaveně jsem se ušklíbla a sledovala jejínaštvaný výraz. Tohle nemám šanci přežít.
„Kolik lidí si zabila?"podívala se na mě zvědavě a opřela lokty o stůl.Zamrkala jsem očima a snažila se to v hlavě spočítat.
„Hele, matematika nikdy nebyla má silná stránka, ale odhadem tak pět set možná?Nezapisuju si to"protočila jsem oči. Nevedu si deníček o vraždách. Ty kráso, toby vypadalo. 'Milý deníčku, dnes jsem byla v Chicagu na misi, kde jsemzabila svého stého člověka!'. Takový deníček bych nechtěla ani já.
„To je vše, co jsme od tebe chtěli vědět, odveďte ji!"křikla Natasha naShieldooděnce, kteří stáli u dveří. Dva chlápci mě chytili za paže, jako bychbyla nějaký terorista a rozešli se se mnou vpřed. Zbytek šel za námi a hlídal,abych nic nezkusila. Shield se s tím fakt s prominutím nesere.
„Brook!"ozval se za mnou Tonyho hlas a já otočila hlavu, ale nezpomalovala,protože bych jinak nejspíše dostala ránu taserem a to se mi úplně nechce. Tonyse rozběhl za námi.
„Všechno mě to mrzí, měl jsem si na tebe udělat čas. Jsi má sestra a nenapadlomě, že se něco děje"řekl směrem ke mně, když nás doběhl.
„Na to už je pozdě, nemyslíš?"podívala jsem se na něj s ironickýmuchechtnutím.
„Brook, vím o tom"podíval se na mě Tony a já se zadrhla v chůzi, načež semnou Shieldooděnci škubli.
ČTEŠ
Brook
Hayran Kurgu,,Kořenem zla je nedostatek poznání" Jaký je rozdíl mezi dobrem a zlem?Nedávno jsem to také nevěděla, ale teď už v tom mám jasno. Patřila jsem k nim dokud jsem nepoznala všechny možnosti, nezjistila každý detail o nich a nezažila ty čtyři roky plné...
