Jen ona mi rozumí [WidowTracer]

V.

Tracer p.o.v

Vše se mi zdálo?
Kde to jsem?

Slyším pípání přístrojů... cítím jak jsou na mě nalepené hadičky... je to... nepříjemné.

Někdo mě držel za ruku ale zase odešel.

,,Snad se už konečně probereš" Zašeptala osoba, které hlas jsem znala, ale nedokázala jsem ho úplně rozpoznat.

Je to všechno iluze? Nemůže. Ta bolest je skutečná..

Sluníčko zavítalo do mého pokoje, i když jenom na chvíli dokázalo mě to probrat. To co jsem prožila byl.. sen? Otevřela jsem těžká víčka od sebe... ale.. místnost ve které jsem se zrovna nacházela mi není známá. Ani trochu..

Cítila jsem v sobě dutou prázdnotu. Ani strach.. jako kdybych nikdy nezažila strach.

Dveře se pomalu otevřely. Silnější světlo mě na chvíli oslepilo. Anižbych se mohla zeptat ,,Kde to jsem?" Mě osoba mi až moc dobře známá předběhla. Její chladný hlas se rozezněl pokojem: ,,Červené oči ti sluší, Leno"

==
Tak děcka a tohle je všechno. Prostě už nic víc nečekejte...
Jednoduše jsem Leništu šoupla do Talonu :,,,)

No.. doufám, že se Vám příběh alespoň trochu líbil...

      ~Zatím! :,,)