Svatba. Dnes se můj bratříček žení. Ti dva se rozhodli do toho praštit uprostřed těhotenství. Neříkám že bych jim to nějak zakazovala...jen v pátém měsíci těhotenství bych se nechtěla v dávat a k tomu na začátku léta.
,,Myslíš že přiletí?" už po sté se mě za dnešek ptala na tu stejnou věc. Zda přiletí Sebastián. A já ji odpovídala stejnou větou. ,,Nevím. Nepíšeme si už měsíc. A nevoláme dva." když odjížděl chtěl abych mu psala o tom jak je na tom Sofie. A Tobi, musel slíbit že se o ni postará. Vše jsme museli slíbit v hale na letišti, kde jsme ho byly odvést. Sofi, která byla na něho ho naštvaná, zůstala doma. Vlastně to bylo i lepší. Jak pro ni tak pro něho. Vlastně jsem se s ním bavila, za ten měsíc, víc než před tím. Dokonce jsem ho viděla i jednou usmát! Chápete to on se USMÁL!!! Sebastian Stan, člověk s ledovou maskou se usmál!!! A já byla u toho. ,,Zase nad nim přemýšlíš?" ozvalo se od dveří. ,,Ne." dál jsem se věnovala lehčímu malování Sofi. ,,Ellie Francisco McCollin!!! Přestaň myslet na toho blbce co pomalu ani neví že existuješ." ,,Francisca??" podivila se moje budoucí švagrová. ,,Mamka milovala San Francisco. Taťka si zase vydupal Ellie." usmála jsem se nad vzpomínkou, jak mi taťka vyprávěl proč se tak jmenuji. Dodělala jsem a šla ji podat letní šaty ve kterých se bude vdávat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(PŘEDSTAVTE SI JI TĚHOTNOU)
Oblékla se a já odešla do svého. Sotva jsem vešla dovnitř byla jsem přimáčkla na zeď. ,,Co to děláš!?"křikla jsem na Sebastiana. ,,Chyběla jsi mi." zašeptal a lehce a přesto pevně mě objal. ,,Ty mě taky." nasála jsem jeho typickou vůni. Voda po holení smíchanou s kolínskou. ,,Proč si mi nepsala? Nebo nezavolala? Bál jsem se, že se něco stalo." ,,To ty jsi mi nepsal a už vůbec nevolal! Nechtěla jsem se ti vnucovat." zašeptala a sklopila hlavu k zemi. ,,Každý den jsem čekal že mi napíšeš. Stačilo by mi i blbé "v pořádku", ale ani to. Opravdu jsem se bál." dvěma prsty mi zvedl hlavu. Dívali si z očí do očí. Měla jsme takové nutkání ho políbit. ,,Měla bych se chystat. A ty taky. Pokud nejdeš v tomhle." odtáhla jsem se po chvíli v našem objetí. Potrhané jeans, šedé tričko a tmavě modrá mikina s kapucí. ,,Pravda. Půjdu." ,,Jestli chceš...tak tu můžeš se převléknout stejně všechno mám v koupelně." ukázala jsem na dveře za mnou. ,,Díky. Radši půjdu jen bych ti tu zavazel." usmál se a odešel. Zhluboka jsem se nadechla. A rychlím krokem jsem vešla do koupelny. Následovala rychlá sprcha, lehké líčení, obléct si šaty, lehce vyžehlit vlasy. Vše jsem stihla během hodiny. Rekord. Pečlivě jsem se ještě zkontrolovala v zrcadle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když jsem sešla schody byl tam jen taťka, Doris, Lila(Sofiina kamarádka) a Sebastian. ,,Jedeš s námi nebo s Tobem?" ,,S bráchou. Uvidíme se až na místě." líbla jsem ještě taťku s Doris na tvář. A Sebovi stiskla ruku. ,,Máš všechno?" podíval se na mě brácha, když jsem sedla vedle něho do auta ve kterém jel ještě Thomas a Georg. Nejlepší kamarádi bráchy. ,,Jo prstýnky." ukázala jsem na kabelku ve kterém jsem měla mobil, malou peněženku a krabičku s prstýnky. Celou cestu jsem si povídala s kluky a bráchu uklidňovala že neuteče. A ať on se neopováží už na to nemyslet. Za půl hodiny jsem stála vedle bráchy v kostele a čekaly až se otevřou dveře. Po pěti minutách se otevřeli. Slušelo ji to. Moc.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dokonce jsem se musela bráchu nenápadně štípnout. Když došli k nám Sebastian předal Tobiasovi ruku jeho neteře. Odstoupil od nich. A stoupl si přímo naproti mě na straně Sofi.
,,Sešli jsme se zde, abychom spojily Tobiase Edwarda McCollinse a Sofii Stan v posvátný svazek manželský. Prosím přečtěte své manželské sliby." podíval se na bráchu a jemně kývl. ,,Já Tobias Edward McCollins odevzdávám se tobě Sofie Stan a přijímám tě za manželku. Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, ve zdraví i nemoci, v bohatství i chudobě. Chci tě milovat a ctít po celý svůj život, dokud nás smrt nerozdělí." ,,Teď vy." ,,Já Sofie Stan odevzdávám se tobě Tobiasi McCollinsi a přijímám tě za manžela. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh." usmála se. ,,Prosím vyměňte si své prsteny a první manželský polibek." jak řekl, tak oni udělaly. Podala jsem opatrně bráchovi prsteny, a stoupla si zpátky na své místo.
,,Tímto vás prohlašuji v právoplatné manžele." těmito slovy všichni v kostele začaly tleskat. ,,Gratuluji, bráško." objala jsem ho. ,,Snad se taky jednou dočkám tvé svatby, jako ty té mé." usmál se. ,,Za deset let, možná." s úsměvem jsem objala Sofii. ,,V to taky doufám." ,,Hodíte se prostě k sobě. A nespojuje vás jen ten špunt." ,,Nebreč." utřel mi opatrně taťka slzu, když jsem k němu a Benovi došla. ,,Nech mě." ,,Zníš jak nějaká kachna." zasmál se tomu. Tím si vysloužil jak on tak i Ben šťouchnutí. ,,Víte o tom že taková bude asi celý den?" zasmál se Sebastian, když k nám došel. ,,Jsi si tím nějak jistý." podívala jsem se na něho. ,,Hádám." pokrčil rameny a díval se na Sofi a bráchu jak jsou ven. Opravdu jim to spolu slušelo.
Já, taťka, Ben a Sebastian jsme jeli jako poslední. Důvod? Musíme ještě něco rychle zařídit a to potřebuji je. Občas si přijdu že je moc využívám poslední dobou. ,,Jdeme?" nabídl mi Ben s taťkou dlaň. ,,Děkuji ale sama." ,,Vážně to zvládneš ještě na těch podpatcích? Vypadají nebezpečně." odůvodnil to Seb. ,,Jop." s ohnula jsem se a sundala je. Vzala do ruky. A vyběhla, doslova, ven z kostela. ,,Chudák ten kdo si ji jednou vezme." zaslechla jsem Bena.
