Ben ji vyndal střelu a ona upadla do bezvědomí. Sakra, zaklel jsem v duchu. Alfa začala vyvadět a málem ho pokousala. Věděl jsem, že je musím rozdelit a protože mi bylo jasné že ona se od ni nehne. Poslal jsem ho pro rodinou doktorku.
,,Alfo, už dost!" křikl jsem na ni. Okamžitě přestala a zakňučela. Nerad jsem na ni křičel, ale ona mi nedala na výběr. Už jsem chtěl zakřičet na Bena kde je, když se objevil ve dveřích i s Jess, štíhlou blondýnkou. Bylo ji něco kolem 40, ale vypadala moc dobře a hodně lidí ji typovalo na 25 max 30. Zkontrolovala ji tep a zarazila se. Potom se podívala na její ráno a nepatrně se usmála. Všiml jsem si, že ji už neteče krev. Ulevilo se mi. Potom jistě jednou změnila tep, ale teď na ruce a potom ji sáhla přímo na srdce. To mě znervózňovalo.
,,Bude v pořádku." usmála se na mě a přešla k nám. ,,Niku dones ji prosím do postele, musí si odpočinout." požádala mě. Jen jsem přikývl a už jsem ji nes do jejího pokoje. Vypadala jako mrtvola. Její bezvládné tělo se houpalo a simulovalo tělo mrtvoli. Opatrně jsem ji položil na postel a chvíli ji sledoval. Během chvíle se u ní objevila Alfa a lehla si vedle ni. Pohladil jsem ji po hlavě a sedl si na křeslo, které bylo v roku pokoje, takže jsem na ní krásné viděl.
Spala asi deset minut.
,,Dino. Proboha, to už nedělej." zakřičel jsem na ni, jen co se probudila. Nechtěl jsem na ni křičet, ale naštvalo mě, jak jsem měl o ni strach.
,,Taky tě ráda vidím." zavrčela na mě. Přetočila se na bok a zabořila obličej do její srsti. Alfa na chvíli zvedla hlava, když viděla, že je to Dina, spokojeně si lehla a spala dál. Chvíli jsem se na ni ještě díval. Najednou se ozval telefon. Rychle jsem sáhl do kapsy. Ryk. Odešel jsem z pokoje abych ji nevzbudil.
,,Čau Ryku, co je?" zvedl jsem hovor a zamířil do pracovny.
,,Čau Niku, potřeboval bych od tebe maličkost. Ta tvoje holka vede firmu u které mám zakázku. Už dlouho se mi neozvali, tak jsem tam volal a oni mi řekli, že je jejich šéfová pryč a zástupce je v nemocnici, takže firma má dovolenou. Potřeboval bych jestli by si ji nemohl pustit do firmy aby se rozpohybovala a ja se dozvěděl něco nového." zakončil svůj proslov a ja jen žasl s otevřenou pusou.
,,Ryku, vždyť máš na to lidi." připomněl jsem mu.
,,Ja vím, ale potřebu ji najít bez toho aby si ji někdo spojival se mnou. Prosím Niku, je to složité." naléhal na mě. Takhle zoufalého jsem ho už dlouho neviděl.
,,Víš jak to bude nebezpečné? Co kdyby utekla?" uvažoval jsem na hlas, ale věděl jsem, že musím kamarádovi nějak pomoct.
,,Neboj budeme ji hlídat. Mužeš tam s ní jít jako její přítel nebo tak něco." přemlouval mě.
,,Dobře," ustoupil jsem ,,a co se stalo té holce? Proč je v nemocnici?" vzpomněl jsem si co Ryk říkal.
,,Když si unesl tu no..." nemohl si vzpomenout na jméno.
,,Dina" zasmal jsem se.
,,No ta, tak se zhroutila, když zjistila, že je pryč. Včera jsem tam za ní byl. Je vážně hezka, ale to odbočuji. Když se zhroutila praštila se o hlavu a strávila vědomí. Pořád opakuje jen její jméno. Chce vidět jen ji. Na nikoho jiného si nevzpomíná. Byla tam u ní žena, její matka. Myslela si, že jsem její přítel tak mi všechno řekla. Ani na ni si nevzpomněla. Snažila se už několikrát utéct, tak ji připoutali." vysvětlil. Jeho hlas byl tak soucitný. On se do ni snad zamiloval. Došlo mi.
,,Dobře, vezmu ji tam, a potom asi i do nemocnice. Ty si zatím o té holce něco najdi ať můžeš mluvit se svou tchýní." zasmál jsem se.
,,Debile!" křikl na mě a potom zavěsil. Jen jsem se pro sebe uchechtl a zapnul kameru k Dině do pokojem. Pokoj byl prázdný, přepl jsem do koupelny, taky byla prázdná. Sakra, poslední šance. Přepl jsem na šatnu. Taky byla prázdná.
,,Sakra!" zakřičel jsem a uhodil pěstí o stůl. Hned se ve dveřích objevil Ben.
,,Co se děje?" nechápal můj vztek.
,,Utekla!" křikl jsem na něj a vyběhl z pracovny. Po domě pobývali ozbrojení bodyguardi a hledali ji. Tak strašně mě naštvala. Od té doby co tady je, se pořád něco děje. Ani jsem si nemohl v klidu jednout ke krbu se skleničkou a sledovat jak oheň hoří. Z přemýšlení mě vytrhl Ben.
,,Máme ji, je na zahradě s Alfou." zdělil mi a vyrazil na zahradu. Okamžitě jsem za ním šel. Prošli jsem celou zahradou až úplně na konci seděla opřená o strom a pozorovala Alfu. Celou cestu jsem přemýšlel nad tim jak ji vynadám, ale najednou jsem všechno zapomněl. Za celou dobu co tu byla se ani jdnou neusmala a najedou se smála a celkem hlasitě.
