Chvíli se nic nedělo, najednou přešla do koupelny. Než jsem se nadál už seděla v okně.
,,Sakra." uhodil jsem pěstí do stolu a rozeběhl se k jejímu pokoji.
Vbjehl jsem do pokoje, zrovna když chtěla skočit. Rychle jsem ji chytil kolem pasu a stáhl ji do pokoje.
,,Ne!" křičela a začala se bránit. Cítil jsem, jak prudce dýcha a chvěje se.
,,Neblbni! Jen to bude horší!" zakřičel jsem na ni. Nesnáším když se mi někdo vzpíra. Ztuhla, něco se v ní pohnulo a ona se podvolila. Pořád zhluboka a rychle dýchala. Začala se třást. Byla hodně slabá, opřela se o mě a začala usínat. Opatrně jsem ji vzal do náruče. Byla jako mrtvá, hlava ji vysela dolů. Opatrně jsem ji položil na postel. Něco zamumlala, ale spala dál. Alfa si k ní lehla a položila ji hlavu na ruku. Jako by měla o ní strach.
,,Neboj, bude v pořádku." usmál jsem se na Alfu a podrbal ji na hlavě. Smutně zakňučela a usnula. Byly tak rostomile. Vytáhl jsem si mobil a vyfotil je. Tu si zarámečkuju, usmál jsem se pro sebe. Zavřel jsem okno v koupelně a odešel jsem.
Cestou do pracovny jsem potkal Bena.
,,Kdyby se hnula z pokoje, tak ji sleduj. Ručíš mi za ni Bene." rozkázal jsem mu.
,,Hádám, že prošla Niku." usmál se na mě. Jen jsem přikývl a sledoval jeho radost v očích.
,,Ani se ji nedotkneš, je jen moje." varovel jsem ho. Věděl jsem, že Ben je tym člověka, který by ji klidně ohnul a bylo by mu jedno jestli ona s tím souhlasí nebo ne, ale byl to dobrý voják a oddaný kamarád.
,,Neboj Niku ani se ji nedotknu, navíc ji hlídá tvoje mrcha." ušklíbl se a otevřel mi dveře do pracovny.
,,Ona je tu moje sestra?" dělal jsem překvapeného. Bylo mi jasné, že myslí Alfu. Zrovna dvakrát si nerozumněli. Oba jsme se rozesmáli a ja šel pracovat. Ben mezitím zmizel v chodbě. Dělal to často, prostě jen tak zmizel.
