PRAVDIVÉ PŘÍBĚHY ; vraždy, záhady a nadpřirozeno.

Koupel

Zabere to jen třicet sekund dojít z pohodlí mýho obýváku do sklepa. Je to přesně padesát dva kroků od gauče. Všechno to mám spočítaný. Jen tak, pro jistotu.
Když běžím, tak je to kroků jen čtyřicet.
Když běžím, znamená to, že se děje něco špatného.
Dnes jsem bohužel běžet musel...  a nedopadlo to dobře ani pro mě ani pro Maxe. Ten pitomec se snažil utéct. Na jednu stranu bylo fakt vtipný se koukat, jak se snaží oknem dostat ven. Ten tlusťoch neměl šanci. Čekal bych, že po několika dnech mu ty špeky trochu zmizí, ale ne. Pořád byl stejně vypasený prase, jako když jsem ho do lázní přivedl.
Pro něj to nedopadlo dobře, protože jsem ho do vany usadil hezky rychle zpátky a pro mně, protože jsem špatně došlápl a od tý doby mě bolí pravej kotník. Tak jsem radši na okno přidělal mříže, abych už nemusel dolů, jak pitomec, sprintovat, až se zas něco podělá.
Možná vás napadlo, že bych prostě mohl to okno zavřít a pak by ním nikdo nemohl zdrhnout, ale to by pak dovnitř nemohl lítat hmyz. No a bez hmyzu by mi to tady dole nefungovalo.
Na začátku jara, to je asi dva tejdny zpátky, jsem nakoupil deset kovovejch van. Normální vany, který byste si jinak šoupli do koupelny a drhli si v nich prdele.
No, tak já jsem je všechny nastrkal do sklepa. Žiju na samotě, takže to nikomu nepřipadalo divný.
Vany jsem naplnil vodou. To jsem udělal hned z kraje, abych se tím nemusel zdržovat, až se mi tu bude po zemi válet nějakej pomomrtvej chudák, kterýho si zrovna vyhlídnu.
Jako první jsem chytil nějakou ženskou, která se procházela po lese, kde žiju.
Nebylo to nic složitýho. Jsem hajnej a tak jsem ji prostě střelil uspávací šipkou a dotáh si ji domů.
Připoutal ji k vaně a šoupnul do vody. Kouká ji jen hlava. Děsně řvala a já nevěděl co s ní, tak jsem ji vyřízl jazyk. To taky nebylo nic složitýho, protože jsem to už viděl v televizi.
Hlavu jsem ji pomazal medem a cukrem. Do vody jsem naházel shnilý ovoce ze zahrady a trochu čerstvě posekaný trávy. Teď, po tejdnu a něco, je z tý ženský už jen taková hrouda masa. Je furt živá, ale celá rozložená a děsně smrdí.
Musí to pořádně bolet, protože celá vana je teď plná hmyzu a hlavně červů, takže to vypadá, jako by se hladina vody vlnila do všech směrů. Je to vodporný, ale ta kráva si to určitě zaslouží.
Max, ten špekoun je můj nejnovější návštěvník lázní.
Je tu jen den a asi proto je ještě plnej života. Zaplnil poslední ; desátou vanu. Všechny poslední už v sobě někoho mají.
Taky jsem mu pomazal hlavu a naházel všemožný sračky do vody. Za chvíli na tom bude stejně jak ta ženská z lesa. Ale to je dobře, tak to má bejt.
A až bude mrtvej, vyleju ho někam do lesa.
Lázně budou připravený na nový návštěvníky. Na další, kteří si užijou moji speciální koupel.
Můj cíl teď je všech deset míst ve sklepě zaplnit dětma. Rozpustí se mi rychlejc, ale jsou roztomilý. Navíc zmlátit nahou malou holku  je lepší, než tady mrdat nějakýho tlustýho Maxe. Jestli mi nevěříte, zkuste sami.