Hobit: Nečekaný spolubydlící

Kapitola 7. : Podivné vyřešení případu

Když Bilbo vešel do koleje, Šmak už div že neprohledával strop. ,,Když nás omluvíš, potřebujeme prohledat tenhle pokoj v soukromí," řekl hobit a i přes Smíglovy zdánlivé protesty mu zavřel dveře před nosem. ,,Ale ale, mistr zlodějíček se nám uráčil připlout z bájných vesmírů!" zasmál se Šmak a vzal do ruky dýku, která ležela na stole. Bilbo se na něj zamračil a zkřížil ruce na prsou. ,,Nechtěl bys mi něco vysvětlit?" zeptal se naštvaně hobit a Samuel nasměroval dýku tak, aby odrážela sluneční světlo. Jen díky ochranným očním blánám z toho neoslepl. ,,Co tím myslíš?" zeptal se nazpět drak, jenž se plně soustředil na zbraň ve své ruce. ,,Já nevím, třeba to, proč se ke mně chováš jako ke skřetovi?"
,,Ke skřetovi?" pousmál se Šmak a hobit mu odpověděl: ,,Jo, ke skřetovi, protože ty nikdo nemá rád. Mimochodem, proč se tak ke mně chováš? Udělal jsem ti snad něco? Protože jestli jo, tak opravdu nevím co." Šmak odložil dýku zpět na stůl, otočil se k němu a rozešel se stejným směrem. Položil si ruce na hobitova ramena a do ucha mu pošeptal: ,,Uklidni se, jenom hraji svou roličku jakožto zdánlivě dokonalý student Lesní akademie. Stejně mám pocit, že to nevydrží dlouho." Potom mu to ucho políbil a Bilbo se s růžovými tvářemi zachvěl. Poté se od něj drak odtáhl. ,,To ale neznamená, že se ke mně budeš chovat takhle, ano dráčku?" řekl a uchopil jeho obličej do obou dlaní. Šmak se na něj překvapeně podíval a pak se mu zahleděl do očí. Drak ho objal kolem pasu a následně políbil na rty, což mu Bilbo opětoval. ,,Mám tě rád a takové chování z tvé strany vůči mně mě uráží, jasné?" řekl šeptem hobit a Samuel se usmál, přikývl a ještě jednou ho zlehka a krátce políbil. Najednou uslyšeli cvaknutí kliky u dveří a okamžitě se od sebe odtáhli. ,,Věděl jsem to," poznamenal Šmak a Smígl vešel do pokoje. ,,Jak jste na tom?" zeptal se. Samuel si hrábl do kabátu, odkud vylovil zlatý prsten. Dal ho jeho majiteli do dlaně a dodal: ,,Příště víc hledej než zavoláš detektiva."
,,Ale já jsem nikoho nevolal!" protestoval Smígl, ale to už Samuel s Bilbem odcházeli na svou kolej.

,,Tak to byl asi ten nejzbytečnější případ, u kterého jsem ti asistoval. A zatím jediný, u kterého jsem ti asistoval," řekl Bilbo a Šmak se pousmál. ,,To se změní, neboj," řekl a jemně si s hobitem propletl prsty. Došli na kolej, zavřeli za sebou a sundali si kabáty. Samuel si najednou vyndal z kapsy naprosto identický zlatý prsten, jehož ztracení řešili před necelou půl hodinou. ,,Co to-? Tys mu to ukradl?" zeptal se šokovaně Bilbo a Šmak s roztomilým úsměvem přikývl. ,,Přesně tak. Mezitím, co jsi spal, jsem si vyrobil vlastní zlatý prsten, který jsem mu poté předal a ten opravdový, který byl mimochodem pod postelí, je právě v mé dlani," odpověděl.

Hmm... Kdo si taky vzpomněl na Princeznu se zlatou hvězdou? XD