Hobit: Nečekaný spolubydlící

Kapitola 9. : Školní exkurze

Budík začal vyřvávat tak vysokou frekvencí, že Bilba div netrefil šlak (Šmak XD). Okamžitě ho vypnul a s trochu smutným výrazem si uvědomil, že jeho dračí spolubydlící neleží vedle něj. Vstal a odešel do koupelny. Po všech ranních přípravách se odebral do kuchyně, kde na něj mlčky čekal Samuel s kávou a s intenzivním pohledem věnovaným kompletně černému cupcaku s růžovou polevou a nějakým barevným sypáním. Zkrátka to vypadalo lahodně a odporně zároveň. ,,Zkoušel jsem to upéct svým dračím ohněm, ale zdá se, že je moc... silný. Asi nezáleží na tom, kolik polev a zdobení na to napatlám, že?" zeptal se s povzdechem Šmak a Bilbo se zdviženým obočím jemně a opatrně zavrtěl hlavou. Drak se najednou zvedl, popadl cupcake, který následně vyhodil do koše a pak se s úsměvem zeptal: ,,Neměli bychom už jít?" Hobit přikývl a poté si do pokojů oba došli pro své batohy. Pak odešli před akademii, kde se začaly shromažďovat všechny bytosti, na které si jenom vzpomenete; víly, čarodějové, trpaslíci, elfové, a tak dále, a tak dále...

Ředitel Thranduil před školní bránou seděl na svém sobu/losu/jelenovi/co-že-to-vlastně-má-být a majestátně vyhlížel přicházející studenty. U něj to ani jinak než majestátně nejde. Jeho bystrá safírová očka nakonec uzřela i poslední dva členy jejich odvážné výpravy - Bilba se Šmakem. Hobit ho táhl za ruku, nad čímž se Thranduil pousmál. ,,Že by si náš ,dračí našeptávač' konečně našel kamaráda?" řekl trochu provokativním tónem tak, že to slyšeli jen ti dva a Bilbo s rudými tvářemi a sklopeným pohledem pustil Šmakovu ruku. Elfí král se potichu zasmál a pro sebe si dodal: ,,Tak takhle to je, co? Zajímavé..."

Po chvíli přijel jeden ze školních strážců, Legolas, na svém bílém koni a oznámil: ,,Cesta je naprosto bezpečná. Můžeme vyrazit." Thranduil pokýval hlavou a řekl: ,,Vyrážíme, bytosti Středozemě! Tímto prohlašuji naši školní exkurzi do Mordoru za zahájenou!" Tím si vysloužil naštvané a vyděšené šeptání studentů. Přeci jen, oni až doteď nevěděli, kam že se to vlastně jde. Koneckonců, co byste jim řekli vy? ,,Jdeme na školní exkurzi do nejnebezpečnější země Středozemě, juchů!"? V tomhle případě byste ale museli počítat s tím, že s vámi nejspíš nikdo nepojede.

----O zhruba dvě hodiny později----

Vyčerpaně se doplazili před velký, třípatrový, kamenný dům, který se nacházel téměř na okraji útesu, pod nímž se rozprostírala obrovská plocha plná lávy. Zde měli za úkol se ubytovat a přečkat noc.

Bilbo a Šmak dorazili do svého poměrně velkého pokoje s menší koupelnou a kuchyňkou, zavřeli dveře a odložili si batohy někam blízko postelí. Jak si tak prohlíželi pokoj, hobita napadlo, že by mohl nechat dovnitř proniknout nějaké to světlo, tak roztáhl závěsy a zjistil, že mají balkón! Vesele zatleskal malýma ručkama a otevřel prosklené dveře. Hned je ale zavřel, protože se z venku začal linout odporný puch spáleného masa. ,,Odkud jde ta úžasná vůně?" zeptal se Šmak, který právě vykoukl z koupelny. Zde vidíte názornou ukázku toho, že draci mají i v lidské podobě trochu jiné vnímání některých smyslů. ,,Nevím, to byla asi ta láva, nebo co," odpověděl Bilbo a rukou kolem sebe ještě párkrát zamával jako s vějířem. ,,Aha," řekl Šmak a úplně vystoupil z koupelny. Došel za hobitem a jemně ho políbil na rty. Hnědovlásek zrudl a stydlivě se zeptal: ,,Za co to bylo?", na což mu drak odpověděl: ,,Za nic, jen tak. Mimochodem, slyšel jsem jak učitelé říkali, že už by jsme měli jít na ten sraz v přízemí." Hobit chápavě přikývl a kudrnatý Šmak ho vzal za ruku. Potom spolu odešli z pokoje, zavřeli dveře a vydali se na zmiňovaný sraz v přízemí.