Family?

2.3K 159 2
                                        

Louis:

Znáte takový ty divný noci, kdy vás někdo probudí svým křikem? já je do teď taky neznal. Klidně jsem si spal ve svý posteli když Harry na druhé straně  pokoje začal křičet a házet sebou. Rozsvítil jsem si lampičku a zkusil na něj volat, ale on prostě pokračoval v tom, co dělal do teď. Kažení mýho spánku.

Vstal jsem a šel k němu . Sednul jsem si na kraj jeho postele a zatřásl s ním. Nic. Žádná reakce.  Povzdechnul jsem si a pohladil ho ve vlasech. Pamatuju si, že tohle vždycky dělávala moje máma když sem jako dítě měl noční můry. 

A stalo se přesně to, v co jsem doufal, Harry se uklidnil. Ne o moc, někdo by si toho možná ani nevšiml ale já jo. Jeho dech se ale uklidnil až když mi obmotal ruce okolo pasu a položil si hlavu do mýho klína. Moje ruka v jeho kudrnatých vlasech se zasekla.

Vážně se ke mě přitulil? poškrábal jsem se na zátylku a s hlubokým výdechem pokračoval v laskání jeho kudrlin. Svým způsobem to uklidňovalo i mě. Byl jsem jako stalker, který svojí oběti nedá chviličku soukromí. Sledoval jsem jak se mu chvějí řasy a jak pod nátlakem špatného snu jeho rty tvarují němá slova. 

Celá tahle situace byla postavena na hlavu, protože ještě před pár minutama jsem mu dával pěstí a teď ho tu utěšuju. Lísá se ke mě a já mu to dovoluju. Únava si ke mě znovu našla cestu a tak se i moje oči postupně začali zavírat.

Harry:

Tma a těžký vzduch ho obklopovali všude kolem. Pokusil se vstát, ale nepodařilo se mu to. V temeni hlavy cítil ostrou bolest. Rukou si na ni sáhl a jen těžko si připouštěl fakt, že mu vlasy slepila zaschlá krev. Znovu se pokusil postavit, přidržujíc se chladné zdi. Kolena se mu podlamovala a on šel za jediným zdrojem světla, k přiotevřeným dveřím.

Jeho zelené, unavené oči se snažili rozpoznat prostory za dveřma, ale neměl nejmenší tušení, kde se nachází. Strach mu říkal, ať nikam nejde, ale zvědavost vedla jeho kroky. Oběma rukama otevřel těžké dveře a vyšel na chabě osvětlenou chodbu. Všude byl nehorázný bordel a někde kapala voda.

Podél zdi šel dál až narazil na zrcadlo. Zarazil se, když spatřil svůj odraz. Na sobě měl jen šedé, špinavé tričko nad kolena, rozcuchané kudrnaté vlasy trčící snad všude možně jako po ráně bleskem a rozbitý ret. To vše krásně podtrhnuto ranou vzadu na hlavě. Tiše si povzdechl a šel dál.

S trhnutím jsem otevřel oči a snažil se rozkoukat než mi došlo, kde to jsem. Na protější straně pokoje svítila lampička ale Louis nikde nebyl. Chtěl jsem si dát vlasy pryč z čela a tehdy mi došlo, že mám ruce pod něčím/někým uvězněný. 

Podíval jsem se pod sebe a překvapením se mi zůžili oči. Louis. A víc než to, že tu ležím v jeho klíně mě překvapila ne jeho ruka  v mých vlasech ale to, jak roztomile vypadá, když spí. Jeho oči se začali otevírat přesně v moment kdy jsem ruku přemístil na jeho tvář a palcem mu po ní přejížděl.

"Jsi už ok?" zašeptal a podepřel se na loktech  a mě okamžitě začala chybět jeho ruka na mojí hlavě. Nechápavě jsem se na něj díval. Proč bych nebyl? "ten sen musel bejt fakt děs," dodal a chytil mě za zápěstí na ruce, kterou jsem pořád měl na jeho obličeji. Huh. Nesundal ji. Jen mě prostě,.. držel. 

"J-jo, jsem v pohodě, jak... jak jsme?" zasmál se. Přivřel oči a díval se na mě. V tom tlumeným světle vypadali jeho oči tmavší, pořád hezký, ale pochybuju že se cokoliv vyrovná tomu, když se do nich můžu dívat při denním světle. 

"Probudil si mě tak sem tě chtěl taky probudit aby ses uklidnil ale... spals jak zabitej. Tak sem tě hladil ve vlasech a to trochu pomohlo ale tys mě pak zalehl a já usnul," pokrčil rameny a naklonil hlavu. "znám tyhle noční můry a moje mamka byla fajn učitelka."

"Aha, tak už... můžeš jít," 

"Určitě?"

"Hm,.." místo pořádné odpovědi jsem si popolezl o něco vejš a položil si hlavu na jeho hrudník přesně tam, kde mu tlouklo srdce. Byl jsem svědkem toho, jak mu začalo rychleji tlouct. Usmál jsem se sám pro sebe, když si jeho prsty začali hrát s mýma kudrlinama. Dobrou noc, Louisi...

A/N: děkuju Tezz za trailer k povídce, je vážně boží :3 jinak díl o ničem, jen se chci zeptat a doufám, že mi to POVÍTE, líbí se vám víc tenhle styl psaní (ich forma) nebo ta er? prosím, vyjádřete se k tomu, potřebuju vědět jak se vám to líp čte.

Family? - Larry StylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat