Pravda o Kibovi [ Kiba Inuzuka ]

4.Kapitola

,,Dobrý den" pozdraví mamku.

,,Ahoj" pozdraví taky a věnuje se dál svému pečení.

Takhle skončil rozhovor a my jsme se přesunuly do pokoje,kde jsme strávily zbytek dne.Vyprávěly jsme strašidelné historky,hrály  hru pravda nebo úkol(úkol byl většinou jít potmě a nebo zařvat z okna nějaké slovo),ale mamka nám to zarazila takže jsme hrály pravdu ve stylu vadí nevadí.

,,Nevadí ti,že Kiba je tvůj soused?" řekla zapeklitou otázku.

,,Nevadí" odpověděla jsem první,co mi proběhlo hlavou.

,,Vadí,nevadí?" pokračujeme ve hře.

,,Nevadí" řekne Nell nejistě.

,,Fajn ,nevadí ti,že  budeš spát bez večeře?" řekla jsem a pak jsme se začaly smát.

Náš záchvat trval jen chvílku ,protože nám z toho začalo hrabat.

,,Otevřeš prosím okno" řekne Nell.

Jakmile to okno otevřu Nell mě hned upozorní.

,,Dívej Kiba" ukáže směrem na něj.

Hned jsem vytáhla mobil ,abych se podívala jak dlouho jsme vzhůru.

,,Kolik je?" zeptá se mě Nell.

,,3:15" odpovím a v hlavě se mi přehraje ta písnička.

V 3:15  vyvraždím rodinu....tahle část písničky děsila Vendy nejvíc.

Právě jsme se dívali na Kibu,který najednou zastavil.

,,Co to má v ruce?" vylekaně se s Nell podíváme na ten předmět.

Kiba se podívá směrem k nám a my se honem skrčíme.

,,Klid ,klid" uklidňovala jsem Nell.

Potom jsem dostala odvahu se podívat,Kiba už nestál pod tou lampou. Nell se dokonce bála jít sama domů.Asi v 5 hodin jsme usly,pomalu vycházelo slunce.

Nell ještě spala a já jsem mezitím šla pro sušenky.Sedla jsem si na postel a nenápadně jsem rozbalovala sáček.

,,Zlaté" šeptá Nell s úšklebkem.

,,Jo" řeknu zpříma.

Nell natáhne ruku a vezme si hrst kakaových sušenek.Pak jsme dělali to co vždy ráno a šli jsme se dívat na film.Mamka zase v kuchyni něco dělala a Elis chodila kolem kuchyně.Po filmu Nell dostala odvahu vylézt z baráku.

,,Zvládneš to?" zeptám se se smíchem.

,,Jo neboj" zčervenala a šla pár kroku dopředu.

,,Čaute slečny" pozdravy nás Kiba.

,,Ahoj Kibo" pozdravím.

,,Ahoj" pozdraví červená Nell.

,,Promiň Nell musím jít" musela jsem se vrátit,protože jsem musela zase hlídat.

,,Tak čus" rozloučila se Nell.

,,Čau"rozloučila jsem se a Nell šla.

,,Teď se o tebe postarám" řekne Kiba na Nell a dá ji ruku kolem ramen.

Trošku jsem žárlila,jak ji šel doprovodit.Vešla jsem domů,kde na mě čekala fazolačka.

,,Dobrou chuť" řekne a podá mi mísu.

,,Tohle je jídlo?" podívám se na misku s odporem.

,,Jestli to nesníš pošlu na tebe Polednici" brala mě jako děcko a tohle bylo moc divné.

,,Myslíš,že by to Polednice žrala?"zamumlám.

,,Jen jez" pobídne a jde zase někam.

,,Jdu se projít s Elis ,za chvíli budu zpátky" volala na mě mamka.

,,Dobře" odpovím.

Rychle si dám tři lžičky,aby se neřeklo a šla jsem psát nějaký vymyšlený příběh.Zrovna když mě napadlo něco suprového.... zazvoní zvonek,jediný kdo mě napadl byl můj Kiba.

Zvedla jsem svůj zadek a běžela jsem ke dveřím.Můj odhad byl správný,sice bylo zvláštní že s Nell byl rychlý,ale teď to nechme.

,,Nazdárek" snažím se pozdravit legračně.

,,Čau napadlo mě,jestli...." podrbe se na zátylku.

,,Co? ,povídej" řeknu nedočkavě.

,,Jestli bys se mnou nešla k řece?" vymáčkne se Kiba.

,,Jako jen ty a já?" ukazovala jsem prstem.

,,Ehm,jo" odpoví a já hned začnu pištět.