Lehnu si na postel a takhle jsem se snažila zabít čas.Když už jsem plán A vzdala,jsem šla hrát po sto letech minecraft.Má sestra zase dělala něco s knihama.Stále jsem se nemohla zbavit toho pocitu.
Pocit ,který jsem měla když Akamaru.....,prostě ten strach,který mě ruší.Vypla jsem noťas a šla ven,mamka si tam ještě povídala.Pak uslyším známý tón.Myslela jsem si,že je to mamka tak jsem k tomu mobilu běžela.
Bylo to neznáme číslo takže jsem se řídila svým pravdidlem a to je nezvedat cizí čísla.To číslo volalo asi desetkrát a konec.
Mohla jsem se v klidu převléct,ale pak zapípala zpráva.
Zpráva
Ahoj Vendy,tady matka od Nell.Prosím zvedni mobil.
Po téhle zprávě zavolala její mámka.
(J-Já,O-její mamka(ona))
J:Dobrý den.
O:Ahoj nevíš ,kde je Nell?
J:Nell?
O:No už jsou to dva dny a napadlo jestli se neschová u tebe.
J:Proč by se schovávala?
O:Víš ona je velmi drzá a dovolila jsem ji jen to spaní .
J:Aha...jenže já nevím,kde je.
O:A nevíš,kde by mohla být? ,mám o ni strach.
J:Zkusím se po ni podívat.
O:Jsi hodná,ale lepší bude když to nechám na policii.
J:Dobře.
O:Ale kdybys ji viděla tak....(vzlyky)
J:Tak bych Vám dala vědět.
O:Dobře tak se měj.
J:Nashledanou.Po ukončení hovoru jsem byla hodně zmatená a také vystrašená .Srdce mi budilo jako o závod ,dveře přerušily můj tranz.
,,Venďo,Elis... jsem doma"zavolá na mě a Elis mamka.
,,Ahoj" zamává Elis.
,,Ahoj mami" vykouknu ze dveří.
Následně vydechnu,že se mamka vrátila a hned jsem si s ní chtěla o našich sousedech povídat,ale ona uložila do postýlky Elis a usla na gauči.
Jsem až do večera zírala na ten barák a přemýšlela nad Kibou,mám ho ráda nebo spíš něco víc.
Byl večer,Vendy stále nemohla usnout,chtěla něco zjistit.Kiba a ostatní se o něčem před jejich barákem bavili,jen kdyby to mohla slyšet až pak ji něco napadlo....
Chci si to ověřit,možná Nell unesl nebo ji mučí.Nell by mě taky zachránila,kdyby mi šlo o život. Rozhodla jsem se,vzala jsem pro případ kuchyňský nůž a šla jsem se podívat z okna.
Hana tam cosi jedla a vypadá to jako......noha?Bylo to strašné ji takhle vidět,připomněla mi nějakého ghoula.
Nebo zase halucinace?.Prohlížela jsem si i ostatní a lekla jsem se ,protože Kibův naštvaný pohled ,který hledí přesně na moje okno je nepříjemný.
Hned jak jsem ten pohled spatřila jsem schovala hlavu.Má mysl se mi to snažila rozmlouvat,ale já nikdy svůj mozek neposlouchala .Proto jsem pro jistotu koukla narychlo ven a jak to tak bývá v hororech i oni záhadně zmizeli.
Pár minut mi trvalo než jsem z té postele vylezla,zkontrolovala jsem mamku zda spí a naštěstí spala.Nic mi nebránilo v cestě,lampa naproti svítila takže velká výhoda ,že jsem viděla na cestu,ale pro případ jsem si vzala i baterku.
Dveře i okna byly zamčené ,baterku jsem zatím nepotřebovala.Když jsem si už myslela,že to nezvládnu jsem vlastně měla jedno štěstí,od garáže šlo vidět světlo.
Hlasy jsem neslyšela tak jsem s nožem v ruce vklouzla dovnitř ,místnost byla téměř prázdná . Světlo vycházelo z pece,která divně čoudila.
Rozhlédla jsem se a napravo byly dveře,otevřela jsem je potichu ,trochu zavrzaly,rychle jsem běžela po schodech do neznáma ,schovala jsem se pod stůl.
,,Slyšeli jste to?" zazněl hlas.
,,Někdo je tady"odpověděl někdo slizkým hlasem.
,,Jděte to zkontrolovat" ten hlas zněl tak povědomně.
Ale né jako Kiba,kdo je to a ti další?
Kroky šly slyšet hodně blízko,vypadalo to,že se nacházíme v obyváku.
,,Kdo tam je?" zeptaly se dva hlasy zároveň.
Ruku jsem si dala před pusu,abych se svým dechem neprozradila.Provázely kolem asi nepotřebovali baterku.Vítr vycházející z okna mi působil husí kůži.
Když osoby byly blízko jsem zadržela dech.
,,Asi tu není,zkusíme prohledat skříně a zahradu" řekl jeden.
,,Fajn"odpověděl ten druhý.
Hlasy zněly úplně stejně a přesto tady stojí dvě osoby....co se tu děje mi ani mamka nevysvětlí.
Pomalu jsem se proplížila k východu,zatimco ti dva zdemolovali skříň.
Konečně jsem se vzdálila a mohla dýchat.Po čtyřech jsem šla nahoru,protože instinkt.
Zůstala jsem tam chvíli a pak jsem někoho zahlédla,byl to možná Kiba a šel na druhou stranu.Připadala jsem si jako v Horror game,teda ne v Outlast.
Místnost byla zase tmavá,ale miň než chodba.Baterka se hodila ,potřebovala jsem si to prohlédnout.
Počkat tohle Kibův pokoj,který vypadá děsivě a nemá ani postel.Na zemi se něco valí,plášť Akatsuki a trochu potrhaný?
,,Ale,ale" zezadu mě zaváže lanem a pošle mě k rohu svého pokoje.
Tak máme tu další kapitolu ,omlouvám se za spoždění,ale měla jsem toho hodně.(kecám byla jsem líná😂)
vendyhouzarova promiň,ale musela jsem to takhle udělat a s další kapitolou to bude nejspíš do zítřka.
Snad se ti bude tahle líbit a jinak.Adios❤
ČTEŠ
Pravda o Kibovi [ Kiba Inuzuka ]
FanfictionVendy je dívka,která často tráví u elektroniky,jenže jednoho dne se podívá z okna a spatří Kibu.Zní to pro ni sice skvělé,ale postupem času bude Vendy zjišťovat,kdo je skutečně zač...... Předem upozorňují, že se zde mohou objevit nasilí vulgarismy...