Pravda o Kibovi [ Kiba Inuzuka ]

7.Kapitola

Kiba a já jsme usli,teda aspoň Kiba na to vypadal.Dala jsem si sluchátka a na pár minut jsem se dívala na Menta.Potom co mě začnou lehce pálit oči to vypnu. Mohla jsem se na Kibu dívat skoro hodiny.

Ráno Kiba už v posteli nebyl tak jsem vstala taky a dělala to samé,co každé ráno.V hlavě jsem si říkala kam Kiba mohl jít až potom jsem ho našla na zahradě u naší houpačky.

,,Dobré ráno masíčko" řekl na mě.

,,Masíčko?"nechápavě se podívam,protože to bylo divné i na mě.

,,Sakra ...přeřekl jsem se,chtěl jsem říct...zlatíčko" řekl nervózně.

,,Aha dobré ráno pejsánku" řeknu a sednu si k němu.

,,Když už jsem zmínila pejsánek tak kde je Akamaru?" zeptala jsem se.

Je smutné ,že jsem si toho všimla až teď.

,,Akamaru je nemocný tak proto"odpověděl sklesle.

,,Aha ....to jsem nevěděla" odpověděla jsem.

,,To nic,je dobře že ses zeptala" řekl a já nechápala smysl.

Zašla jsem nám pro snídaní,moje mamka hodně vyzvídala Kibu.

,,A vy spolu chodíte?"zeptala se nás.

Na tuhle otázku jsem neznala odpověď, mlčky jsem se podívala na něj,co řekne.

,,S Vendy mám skvělý vztah,nejspíš víc než kamarádi"odpoví s úsměvem.

,,Opravdu?" dívá se na nás překvapeně.

Oba naraz odpovíme a pak se tomu smějeme.

,,Paní H. nechtěla byste s mou rodinou grilovat?"návrh mé mamce.

Mámka na to řekla proč né,prý nějak v 6 se máme stavit.Kiba to šel oznámit rodině.

Pohled ???

Náš pán se zatím nevracel,ve stínu se svým druhem čekáme a kontrolujeme situaci.

,,Už ho vidíš?"

,,Ne"

,,Podívám se"

,,Už se vrací!!"

,,Ne tak nahlas!"

,,Omlouvám se pane"

,,Dnes ji poznáte"

Pohled Vendy

Už bylo kolem pěti,byla jsem na houpačce a čekala na Kibu,mezitím jsem zkusila napsat Nell.

Messenger

Já:Ahoj jsi doma? :D

Čekala jsem 5minut,ale pak mi došlo,že nebyla aktivní.Řekla jsem si ,že mi napíše později....neměla jsem se čeho bát.Mamka už byla nachystaná a přišla s Elis ke mně.Chvíli jsme tak trochu povídaly.

,,Kolik je?" zeptala se mě mamka.

,,Za deset minut šest" odpovím a opřu se o houpačku.

Než Kiba dojde nejspíš usnu,oči jsem zavřela.Nespala jsem jen odpočívala nebo jinak jsem si krátila čas.Taková doba, konečně jsem uslyšela branku a uslyšela jeho hlas.

,,Už máme vše připraveno!" volá na nás Kiba.

,,No konečně" rozběhnu se ke Kibovi.

,,Ahoj" pozdraví mě s úsměvem.

,,Ahoj" pozdravím šťastně a obejmu ho.

Bylo mi jedno ,že se mamka na mě dívá jako bych spadla z Marsu.Vypadalo to,že to ani ne řešila,neboť chtěla poznat hlavně jeho rodiče či naše sousedy naproti.

,,Půjdeme?" kazí nám chvilku mamka.

Kibu pustím a oba kývneme zároveň hlavou na souhlas.Tak jsem teda šli do baráku naproti,kde na zahradě někdo čekal.

Spíš na zahradě stály dvě osoby,které jsem viděla už předtím.Jedna byla o pár centimetrů vyšší s tmavými vlasy a měla stejný postoj jako Kiba.Ta druhá musela být jeho sestra,ale jméno si nepamatují.

,,Mami,ségra tohle jsou sousedky naproti" ukázal na nás Kiba.

S mamkou jsme byly za Kibou,jelikož ten dům je docela velký.Zahrada byla skoro prázdná.Dva mohutné stromy s listy ,dvě dlouhé lavičky mezi nimi byl dřevěný stůl a nakonec byl vepředu černý grill.