JEDINEČNÝ věnováno pro Hanulinnn⏳

6. KAPITOLA: Matka

DENÍK DENISE:

Dívali jsme se na své staré videokazety a zasmáli se. Jak jsme byli všichni roztomilí tehdy. Už to není ani pravda. Zavzpomínali jsme oba na dětství. Oba jsme se smáli. Byli jsme opravdu maličkatí. Vzpomínky se nám začali vracet. Nevím jak na tom byl Majk, ale já jsem měl většinu vzpomínek špatných. Hlavně na mého otce, který přicházel domů většinou pod vlivem alkoholu. Mamka byla z něj vždycky na nervy. Snad ten přítel, koho má teď není takový, jako můj otec. Neměl jsem se svým otcem dobrý vztah. Nesnesl pomyšlení, že jsem vlastně gay. Nesnesl to. Možná já jsem zapříčinil to, že začal chlastat, možná proto se mnou mamka není v kontaktu, možná ji taky vadí to, že mám přítele, ale to jsou jen mé myšlenky, já se za sebe ani za Majka nestydím, kašlu na ostatní lidi. Tohoto kluka mám fakt rád a neopustil bych ho nikdy v životě, snad to samé cítí i on ke mně...

DENÍK MAJKA:

Denis se nad něčím zamyslel a nebyla s ním rozumná domluva, a tak jsem na něj radši nemluvil. Ne, že bych se bál, aby se na mě naštval, i když možná i to taky, ale spíš myslím nad tím, že když potřebuje přemýšlet, ať přemýšlí, možná se mu udělá i líp a nebo naopak hůř. Chtěl bych mu někdy vidět do hlavy, abych zjistil, nad čím tak často přemýšlí a když říkám často, myslím to naprosto vážně, že často. Ale možná by mi to jen ublížilo. Věděl bych, co si o mně myslí ostatní a tak bych jim viděl do hlavy a navíc-bůhví na co myslí, radši to nechcete vědět.

Jakmile se Denis zase vyhrabal z myšlenek, tak zazvonil telefon. Byl to telefonát od Mayi.

,,Haló, Denisi?"

,,Co se děje Mayo, že mi voláš?

,,Mám pro tebe důležité zprávy"

,,Tak se za mnou stav, ať to neřešíme pře mobil, ano?"

,,Dobře, za dvacet minut jsem u tebe, ale připrav se..."

,,Začínáš mě děsit. Vždycky, když řekneš "připrav se", tak je to něco špatného, no to je jedno, jdu se tedy připravit a potom zazvoň"

,,Dobře, tak zatím Denisi"

,,Zatím Mayo"

Denis položil mobil a sedl si na křeslo. 

,,Kdo to byl?"

,,Maya"

,,A co potřebovala?"

,,Prý že pro mně něco má a že se mám připravit a to vždycky nevěstí nic dobrého Majku"

,,Aha... Tak se připrav, já už musím do práce, pozdravuj Mayu"

,,Jo, vyřídím. Ahoj a měj se hezky a neubliž si"

,,Neboj"

,,A pusu na rozloučenou?"

,,Jo, já zapomněl, promiň" a Majk s  Denisem si dali opět pusu a Majk jel do práce a Denis si šel sednout zpět na křeslo

DENÍK MAJKA:

Nerad jsem odcházel do práce, protože jsem se bál, co se děje. Majk nevypadal zrovna nadšeně a jak říkal, tak to, co  řekla Maya, nevěstilo vůbec nic dobrého. Bál jsem se, co to je i  za Denise, ale někdo prachy vydělávat musí a ten někdo jsem já. Denis se stará o barák a dělá cosi s papírama a za to dostává pěknou sumu peněz, ale já taky dostávám pěknou sumu peněz.

DENÍK DENISE:

Jako vždy Mayina věta nezněla vůbec hezky. Bál jsem se co se stalo, ale stejně mě nic nenapadalo, co se tak důležitého mohlo stát. Za nedlouhou dobu od odchodu Majka do práce jsem uslyšel zvonek. Určitě to byla Maya. Proto jsem šel otevřít, ale zjistil jsem, že to Maya nebyla... Byli to dva policisté.