Jin pov.
Ah první hodina a hned matika. Ten předmět by měl někdo zakázat! O přestávce do třídy přišla třídní se slovy "Máte spojený tělocvik s druháky!" a odešla.
Všichni vypadali celkem unuděně, ale já se těšil. Mohl jsem být zase s Taem. Šel jsem se do šaten převléknout a těšil se, že ho tam uvidím. Místo něj tam však byl JiMin.
,, Hyung!" vykřikl a vrhl se mi kolem krku.
,, Mine, tak nakonec máme spojený tělocvik" usmál jsem se.
,, Já vím" zazubil se.
Začal jsem se rozhlížet po šatně, zda-li někde nezahlédnu Taeho, ale nikde nebyl. Z mého přemýšlení mě vytrhl JiMin. ,, Koho hledáš hyung?"
,, TaeHyunga.. měl by tu taky být, když jsou tu všichni druháci, ne?"
JiMin pouze pokrčil rameny a dodal ,, Co já vím."Pokýval jsem hlavou a převlékl se. Doufal jsem, že se někde objeví, ale pořád nic. Šel jsem jako poslední ze šatny, abych se ujistil, že jsem ho vážně nepřehlídnul, ale smůla. Tae nikde.
,, Hyung! Pojď nebo tě ten učitel nechá běhat 5 kiláků!" zařval na mě JiMin.
Smutně jsem se pousmál a šel jsem za ním Učitel už se mohl zbláznit, kde jsem, ale já ho ignoroval.Asi po 20 minutách jsem to nevydržel a došel si za učitelem, že jdu na "záchod". Na ten jsem samozřejmě nešel. Šel jsem hledat Taeho.
Proběhl jsem všechny volný učebny a i ošetřovnu, ale nemohl jsem ho najít. Znovu jsem prohledal šatny, ale taky nic. Potom jsem potkal svojí učitelku na ekonomiku. Začal výslech o tom, proč se tu sám potuluju atd.. Rychle jsem jí odbil a šel jsem dál. Tae je miliardakrát důležitější než ona.
Poslední moje šance byly záchody. V přízemí nebyl. Tak jsem se vydal do prvního patra, ale tam jsem akorát našel dva prváky, co se tam něžně líbali. Se slovy ,, Nenechte se rušit" jsem odešel a pokračoval dál.
Zbývalo už jen druhé patro. Pomalu mi umíraly nohy. Sebral jsem všechny síly a těch 26 schodů vyšlapal. Proč máme tak vysokou školu?
Nicméně.. stál jsem před dveřmi těch záchodků. Moje jediná šance, kde by mohl Tae být. Otevřel jsem opatrně dveře a zaslechl tiché vzlykání. Šel jsem ke dveřím poslední kabinky. Nahlas jsem polkl a s klidným hlasem řekl jen ,, Tae?"
Vzlyky utichly. Dlouho se nic neozývalo, ale poté jsem uslyšel jen jak tiše šeptl ,,hyung?"
,, Ano Tae, jsem to já.. Co se stalo?" zeptal jsem se nejistě.
,, Hyung" vzlyknul a následně dodal ,, prosím odejdi.."
,, Ty víš, že bych neodešel" řekl jsem rázněji.
,, Nemůžeš mě vidět takhle" zašeptal a jeho hlas doprovodily další vzlyky.Vzal jsem za kliku a doufal, že bude mít odemčeno. Ale neměl.
,, Tae prosím odemkni."
,, J-já.. nemůžu Jine.. Moc s-se bojím" brečel dal.
,, Taehyungu!" vykřikl jsem, ale pak se zase uklidnil ,, prosím, jestli ti na mně záleží, tak mi odemkni."Chvíli bylo ticho, ale potom jsem uslyšel cvaknutí zámku. Nejistě jsem vzal za kliku a pomalu otevřel dveře.
Přede mnou stál on. Uplakaný, pomlácený a rozklepaný. Jen co jsem ho uviděl, jsem si ho přivinul do objetí.
,, Taehyungie, co se stalo?" špitl jsem a měl co dělat, abych se nerozbrečel už jen z pohledu na něj.
Tae však jen nesouhlasně pokýval hlavu. Pustil jsem ho z objetí a chytl jsem mu tváře do dlaní. Palci jsem lehce setřel slzy a zadíval se mu do těch jeho čokoládových očí.
,, Víš, že mě můžeš říct cokoliv. Budu pro tebe, abych tě chránil. Takže mi řekni, co ti NamJoon s YoonGim provedli.."Při vyslovení těch dvou jmen se zachvěl. Takže jsem měl viníky. Teď jen zjistit, co se stalo.
,, O-odchytli si mě na chodbě.. zatáhli mě sem na záchody. Párkrát mě praštili, ale to se ještě dalo" spustil z ničeho nic.
,, A dál?" řekl jsem naštvaným hlasem.
,, M-měli nějaký kecy, j-jestli jsem p-panic, a tak mě z-zatáhli na záchody a to.." rozbrečel se na novo. Ale mně to stačilo. Tohle těm sviním nenechám jen tak projít.Z mého přemýšlení mě vytrhl Tae. Díval se na mě prosebnýma očima a šeptal do vzlyků ,, hyung.. zapomeňme na to, d-dobře?" nasadil falešný úsměv a snažil se setřít slzy.
I když jsem ty jeho oči miloval, teď mě nic nezastaví. A v tomhle ani Tae.,, Počkáme na konec hodiny a pak tě odvedu do třídy" rozhodl jsem.
Tae nic neříkal. Dovedl jsem ho zpátky do šatny, kde jsem se převlékl a jemu dal studený ručník na žebra, aby se mu ulevilo.Když zazvonilo, odvedl jsem ho do třídy. Tam jsem s ním ještě chvíli zůstal.
,, Tae, kdyby se cokoliv dělo, tak mi zavolej" rozloučil jsem se s ním a procpal se mezi zbytkem děcek, co se rvaly do třídy.Procházel jsem chodbou a narazil jsem zrovna na JiMina. Skoro bych si ho nevšimnul, kdyby na mě pomalu nezařval.
,, Jine, v pohodě? Proč ses nevrátil na tělocvik?"
,, Hledal jsem Taeh-"
Nestihl jsem to ani doříct a JiMin už začal pokrucovat očima.
,, Víš, že jsi před týdnem slíbil Kookovi, že půjdeme dneska do kina?"Totálně jsem se zarazil. Jak jsem na něco takovýho mohl zapomenout? ,, Já vím.. ale dneska bohužel budu muset.. dělat něco ze školy" lhát vlastnímu kamarádovi bolí.
JiMin se jen usmál a nevěřícně pokroutil hlavou. ,, Půjdeme bez tebe, ale příště si nic neplánuj."
Potom se kolem mě jen prošel do své třídy.Cítil jsem se hrozně. Lhát se nemá. Ale vážně mám na práci důležitější věci, než kino.
Dále škola pokračovala jako vždy, nudně. Ale konečně když zazvonilo na poslední hodinu, jsem šel k třídě druháků a tam počkal na Taeho. Vyšli jsme ze školy a já u hřiště zpozoroval NamJoona s YoonGim.
U brány jsem se zastavil a začal hrát divadélko.
,, Sakra, vzpomněl jsem si, že si se mnou chtěla třídní o něčem promluvit" povzdechl jsem si.
,, Mám na tebe počkat?" zeptal se nejistě Tae.
,, Nemusíš, nevím na jak dlouho to bude. Běž domů a odpočiň si" usmál jsem se. On mě pevně objal a šel domů.Avšak já domů ani k učitelce nešel. Šel jsem za nima. Je na čase nastolit pořádek a vrátit těm sviním to, co jim patří.
Došel jsem k nim a hned Joon spustil ,, Ale náš rytíř je tu. Copak potřebuješ?"
,, Pojďte někam, kde je málo lidí" řekl jsem chladně. Přešli jsme tedy na hřiště a zase s kecama začal Gi ,, Promiň, ale tyhle určitý služby jsme poskytli jenom Taehyungovi."Zastavil jsem se, napřáhl se a vrazil tomu parchantovi přímo do nosu. Nikdy jsem se pořádně nepral, ale vše je jednou poprvé.
Ale ale~
Kdo se tu objevil po druhé za den? I s kapitolou? XDD
Doufám, že se vám bude kapitola líbit a dáte jí hvězdičku nebo napíšete komentář xdd
Bye bye~
ČTEŠ
Love Me Like You Do | TaeJin
FanfictionJin je osmnáctiletý chlapec, který je v posledním ročníku ve škole. Na jedné sociální síti vystupuje pod přezdívkou /PinkPrince/. Jednoho dne mu přijde nová žádost o přátelství a to do příběhu zanese i jeho stalkera pod přezdívkou *whAlien*. Následn...