Love Me Like You Do | TaeJin

5. (☆▽☆)

Tae pov.

Poté, co mi hyung zašeptal do ucha, měl jsem co dělat, abych nevzdychl. Cítil jsem, jak mi začínají hořet tváře.

Jin mě pustil a nejistě se na mě podíval. ,, Jsi v pohodě?"

Nejsem.. jsi tu se mnou. Sedíš přímo naproti mě. V takové blízkosti. A do toho mi šeptáš sladká slova velkého významu do ucha. Sakra kazíš mi plány. Neměl si mi jít včera pomoc, když tam byli Namjoon s Yoongim.. Měl jsem si s tebou ještě hrát! Ale nemůžu se na tebe zlobit Jinnie.
Vážně se ve mně odehrával obrovský souboj mu toto neříct, ale což.

Kývnul jsem na souhlas. Netušil jsem, co se bude dít dál, ale doufal jsem, že to bude v můj prospěch.
Jin ke mně natáhl ruku a opatrně jí položil na čelo. Udiveně jsem ho sledoval.
,, Vážně si v pohodě? Nemáš horečku?" zeptal se ustaraně.
Málem jsem vyprskl smíchy ,, Vážně jsem v pohodě."
,, Tak já tě nechám ještě odpočívat" usmál se a rozcuchal mi vlasy.
Zmocnila se mě úzkost. Budu tu sám. Co když zase usnu?
,, Počkej!" vyhrkl jsem, až hyung nadskočil. ,, Zůstaň tu prosím se mnou.

Chvíli mlčel. Potom se ale s povzdechem usmál a dodal ,, Co mám s tebou dělat."
Lehl si vedle mě na postel a podepřel si hlavu.
,, Děkuju hyung" špitl jsem.
,, Nemáš za co" pousmál se a zase panovalo ticho.
Pomalu se mi začali zavírat oči. A zase jsem usnul.

Když jsem se probudil, byl už večer. Cítil jsem, jak mi Jin drží ruku. Otočil jsem na něj hlavu. Spokojeně spal. Byl tak dokonalý a nádherný. Jemně jsem mu přejel rukou po jeho hebké tváři. Kéž by tahle chvilka mohla být nekonečná.

Kouknul jsem se na hodiny. Bylo 7. Nastal čas jít domů. Potřebuju si ještě něco zařídit. Opatrně jsem pustil jeho ruku. Spal tvrdě, takže jsem si vzal kousek papíru, co se válel u něj na stolku a napsal na něj vzkaz, aby neměl obavy.
Poté jsem přešel zpět k němu. Naklonil jsem se k jeho rtům a něžně je políbil.

Vzal jsem si tašku a odešel z jeho bytu. Jakmile jsem se dostal ven, začal jsem utíkat. Tváře mi musely hořet. Zná mě 2 dny, ale už bych ho nejraději ojel.
,, Sakra, Taehyungu!" zařval jsem na sebe nahlas, abych se uklidnil.

Lidé se na mě otáčeli. Zatřásl jsem hlavou, abych vyhnal všechny myšlenky a doběhl domů.
Když jsem odemkl dveře, odhodil jsem tašku někam do kouta a šel k své posteli. Rozvalil jsem se na ní a vytáhl mobil z kapsy. Najel jsem na sociální stránku a pokračoval s tím, co jsem včera nedodělal.

*whAlien*: teď to ale myslím vážně.. Přestaň se stýkat s tím TaeHyungem!
*whAlien*: já jsem pro tebe ten důležitý.. a neboj, vím jak ten cucák vypadá
*whAlien* poslal fotku.



Tuhle fotku vyfotila můj kamarád se slovy "Vypadáš hustě."
Chtěl jsem jí smazat, ale teď se mi ta fotka hodí. Odložil jsem mobil vedle sebe a musel jsem začít přemýšlet, co bude dál. Jak asi hyung zareaguje? Musel jsem se pousmát. Výsledky asi zjistím, až se vzbudí.

Nepřestával jsem na něj myslet. Obzvlášť na ten pocit, když jsem ho políbil. Měl tak hebké a dokonalé rty.
Prstem jsem přejel po mém rtu. Chtěl jsem ho políbit zas a zas.

Jin pov.

Když jsem se vzbudil, chtěl jsem se otočit na Taehyunga, ale ten tu nebyl. Rychle jsem vstal a běžel do kuchyně, tam taky nebyl. A ani v obýváku a ani v koupelně. Vytáhl jsem mobil a musel mu zavolat.

Když to konečně zvednul, okamžitě jsem začal ,, Taehyungie? Si v pohodě?"
,, Ahoj hyung, jo jsem u sebe doma. Nechtěl jsem budit, tak jsem ti nechal vzkaz."
,, Vzkaz?" zarazil jsem se.
,, Jo, na stolku."
Přešel jsem ke stolu a tam byl menší vzkaz a tím, že šel domů.
,, Aish" povzdechl jsem si.
,, Už si ho našel?" zasmál se Tae.
,, Jo.. jsem rád, že jsi v pohodě a kdyby něco, tak mi dej vědět."
,, Žádný obavy hyung."

A těmito slovy náš rozhovor skončil. Tak aspoň, že je v pohodě on. Protože já nejsem. Mám pocit, že se se mnou něco děje. Už jen při pomyšlení na to, jak tu byl Tae, mi srdce bije jako o zvon.

V hlavě se mi přehrával ten moment, kdy jsem ležel vedle něj na posteli a on usnul. Chvilku byl v klidu, ale potom sebou začal nervózně škubat. Pohladil jsem ho po vlasech a stiskl mu ruku. Přestal sebou škubat a začal spíš klidně oddychovat. A já usnul taky.

Šel jsem si radši dát sprchu a potom se najedl. Následně jsem zapnul mobil a tam jsem měl snad sto nových zpráv. Ajaj.. já zapomněl na JiMina, Kooka a Hobiho. Radši jsem jim odpověděl, že mi bylo špatně.
Pak mě ale zarazily jiný zprávy. Zprávy od toho whAliena.

Jen co jsem si zobrazil jeho zprávy, viděl jsem fotku Taeho. Zmocnil se mě pocit úzkosti. Nechci, aby Taemu něco udělal. Chci ho před vším ochránit tak, jak jsem slíbil.
Naštvaný a odhodlaný jsem mu napsal.

/PinkPrince/: Hele, ať si kdo jsi.. TaeHyunga nech sakra na pokoji.
/PinkPrince/: přestaň se mi už srát do života!

Nečekal jsem tak rychlou odpověď..

*whAlien*: Tak to si toho TaeHyunga hezky hlídej :))

Naštvaně jsem s mobilem praštil o zem. Já ho tak nesnáším. Jestli někdy zjistím, kdo je ten posranej whAlien, tak z něj vymlátím duši.

Lehl jsem si do postele a přikryl se peřinou. Nasál jsem její vůni a zjistil, že voní po TaeHyungovi. Jemná, krásná vůně. Přesně jako Tae.
Při myšlenkách na něj jsem znovu usnul.

Sen:
Stál jsem před TaeHyungem a díval se mu do očí. Chtěl jsem se za ním rozeběhnout a obejmout ho, ale něco mi v tom bránilo.
Najednou se za Taem objeví postava v černé mikině. Nebylo mu vidět do obličeje a na to ještě přes hlavu měl danou kapuci. Cítil jsem k němu nenávist. Něco uvnitř mě mi říkalo, že je to on. WhAlien.
Chytl Taeho za ruku a druhou ho udeřil do tváře. Vykřikl jsem, ale můj hlas nebyl slyšet. Jako kdyby mi někdo utlumil hlas.
On se sklonil k nebohému Taehyungovi a zasadil další úder. Začínal jsem brečet. Chtěl jsem, ať to skončí.
Tae se chtěl bránit, ale neměl na to dost síly. Jeho protivník ho nešetřil a zasazoval mu jeden úder za druhým.
Pak se Tae přestal bránit úplně a ani už se mu nenadzvedával hrudník.
Byl mrtvý.

Se slzami v očích jsem se probud. Rychle jsem dýchal a nemohl jsem se uklidnit. Zabořil jsem hlavu do polštáře. Už jsem ani nechtěl spát. Tohle bylo na mě moc.

Cukříčci (≧∇≦*)
Tak jsem tady s další kapitolou >-<
Doufám, že se vám bude líbit ❤
Další kapitola by mohla vyjít ve středu a nebo dřív 😃 záleží na tom, jak moc budu líná xdd
Bye bye~