"Jistě. Tak si sedněte dozadu k Acacie." To si dělá srandu ne? Snad budeme kamarádi, jestli u mě má sedět on..
Zbytek hodiny proběhl v klidu a bez jediného slova.
Konečně už zvoní! Sebrala jsem si věci a šla rovnou na chemii, ještě než jsem stihla vyjít ze třídy někdo mě chytl za zápěstí. Otočila jsem se a byl to Harry. Co chce?
"Ahoj. Jsem Harry, chci aby jsme se bavili, když už spolu sedíme v lavici bylo by trochu divné, kdyby jsme se ignorovali ne?" Než jsem něco stihla říct, předběhl mě. Trochu mě překvapilo že chce aby jsme se bavili. No co, snad bude dobrý kamarád.
"Oh ahoj, Acacia ale říkej mi Cacia (Kejša) . Uhm myslím, že by to bylo divný." nahodila jsem úsměv, to je poprvé co jsem ho viděla se za tenhle den usmát.
"Říkal jsem si..jestli by si po škole někam nezašla, aby jsme se trochu víc poznali." Wow! čím mě ještě nepřekvapí?
"Když budou ty prázdniny a my se možná neuvidíme. Tak moc ráda, ale měli by jsme jít už na hodinu." zdá se mi to..a nebo jsem v jeho smaragdově zelených očích viděla jiskru? Asi už bláznim!
"Vyzvednu tě po škole. Měli by jsme už jít!" začali jsme se smát a už šli do třídy. Myslím, že by z nás časem mohli být kamarádi.
****
Zbytek školy uběhl dost rychle. Nevim co bych dělala, kdyby ve škole byla Emily, vrhla by se po Harrym a myslím si, že bych s Harrym nebyla ani kamarádka. Ještě že budou prázdniny!
Když jsem vycházela ze školy Harry čekal upřený o omítku školy. Myslela jsem, že čekat nebude a vykašle se na mě, zase jsem se v něm spletla!
"Ahoj tak jsem tu!" stoupla jsem si před něj a zasmála se. Vypadal pobaveně.
"Ahoj, připravená?" usmál se.
"Ano, připravená. Kam půjdeme?" Nedalo mi to, musela jsem se zeptat.
"Kam chceš?" takže budu vybírat já? No super!
"Mě to je jedno, tak třeba můžeme jít do Starbucks!" Řekla jsem hned to co mě napadlo.
"Tak jdeme!" začal se smát.
**Ve Starbucks**
"Tak mi o tobě Cacio něco řekni" hmm..tak tohle seznamování bude hodně zajímavý.
"Jmenuji se Acacia Brinley Clark. Je mi 17 let. Přestěhovali jsme se sem do Anglie, kvůli tomu, že mě šikanovali jedny holky z mé minulé školy. Ale tady na téhle škole je to úplně stejný, taky mě tu šikanují. Jinak mimo tohle. Bydlím s mamkou a se starším bratrem Peytonem (Pítnem), naši jsou rozvedený, takže k tátovi jezdím. Tak a teď mi řekni o sobě něco ty." Vypadal docela zaraženě, když se dozvěděl o té šikaně..ou.
" Jsem Harry Styles. Je mi 19 a přestěhoval jsem se sem z Californie. Moji rodiče se taky rozvedli, takže jsem se odstěhoval a vrátil jsem se sem. Mám starší sestru Gemmu, která zůstala v Californii s mámou."
"Wow! Ty si tu v Anglii už dřív bydel?" I když mi tohle bude docela na nic vědět, ale zeptala jsem se.
"Jo bydlel, ale to je na dlouhé vysvětlování." Mrknul na mě. "Tebe šikanují?" tahle otázka mě zaskočila, i když nevim proč. Zůstala jsem na něj koukat.
"Nemusíš o tom mluvit jestli nechceš." Položil svoji ruku na tu moji, probralo mě to z tranzu a projelo mnou teplo dokonce i na těle se mi objevila husí kůže. Vim, co se mnou udělá jeho dotyk..
"N-ne to je v pohodě. Šikanují mě tu a nepřestávají mají na mě neustále nějaké kecy a to hlavně Emily a její spol. Emily je kapitánka roztleskávaček...." ucítila jsem jak mi po tváři stéká slza a další a další..
"Šikanovali mě snad na každé škole na kterou jsem chodila...Když to spočítám stěhovali jsme se asi 9 krát a z toho jsem byla asi na 14cti školách kde mě později začali šikanovat" nemůžu zastavit ty slzy prostě nejde to! Nechávám je tedy volně téct.. a pokračuju ve vyprávění, ty vzpomínky bolí..
"Tohle je moje patnáctá škola. Myslela jsem si, že když nastoupím na tuhle školu už by mohlo být všechno v pohodě. Na začátku jsem si to myslela ale v polovině roku se to vrátilo zase zpátky..." Cítila jsem pak už jen něčí objetí. Harry. Snad budeme kamarádi a třeba i časem něco víc, ale tohle teď necháme stranou.
"Ššš..to bude dobré. Nechápu jak ti můžou takhle ubližovat. Jsi..jsi úžasná holka! Možná ti akorát závidí to, co oni nemají!" Usmál se na mě s nadějí v očích. Možná má pravdu. Přinutila jsem se k úsměvu, ale nebyl to žádný falešný úsměv.
"Možná máš pravdu, neměla bych se kvůli nim trápit. Měla bych jít už domů je pozdě mamka mě zabije!" Začala jsem se smát a on se mnou.
"Tak já tě doprovodím domů."
"Dobře, tak jdeme!" oba jsme se smíchem vyšli ze Starbucks.
****
Celou cestu jsme si s Harrym povídali a dělali kraviny. Známe se den a připadá mi jako by jsme se znali roky.
"Tak už jsme tu. Můj domov!" Smála jsem se.
"Cacio?" co bude asi chtít?
"Ano?" usmála jsem se..
"Dej mi tvůj mobil." Na tváři mu hrál úšklebek. Jaký má sakra plán?
"Na co ho potřebuješ?" Zasmála jsem se a mobil jsem držela v ruce.
"Neboj neukradnu ti ho!" Zasmál se a já s ním. Podala jsem mu mobil. Chvilku do něj něco ťukal, pak mo ho dal.
"Tak dobrou noc Cacio. Děkuju dnešek, užil jsem si to." Než jsem s tihla cokoliv říct nebo se nějak pohnout obejmul mě, objetí jsem mu opětovala. V jeho objetí se cítím v bezpečí, ale proč? Mám tolik otázek, které jsou nezodpovězené.
"A Acacio..netrap se kvůli těm holkám ano?" Neslibuju ti to Harry, ale pokusím se..
"Dobrou Harry. Taky ti děkuju. A nebudu se trápit" Nahodila jsem úsměv a vešla do domu..
Tyhle začáteční díly budou docela o ničem..:( Ale doufám, že se ten příběh časem rozběhne! :D :) Byla bych ráda, kdyby jste nechali nějaký komentář (i kritiku přijímám!:D ) vote atd..:D Zatím bye!:) *D*
