"Co to kurva je?" vylítl ze sedačky. "Nic! Bouchla jsem se!" řekla jsem s mírně zvednutým hlasem. "Acacio nelži! Vysvětli mi to sakra!" Zoufale si prohrábl vlasy a čekal až mu to vysvětlím. Tak fajn. Nádech, výdech.
"Stalo se to včera..." začala jsem a Harry na mě upřel pohled. "Ještě než si měl přijít tak jsem šla s Anne do Starbucks pokecat..." Kývl a já pokračovala. "Začalo se stmívat a tak jsme se rozloučili a šli jsme obě domů. Byla tma a já..Já jsem nechtěla jít dlouhou cestou a tak..." vzpomínka mi projela myslí jako blesk. Slza mi stékala po tváři, ale pokračovala jsem dál. Harry vypadal dost zaraženě. "Vzala jsem to zkratkou přes uličku, kde nikdo nechodil.." utřela jsem slzu. "Byla jsem už u konce uličky když na mě zavolal nějaký chlap. Neotočila jsem se. Pokračovala jsem dál, ale on pořád zřval....." Harry se ani nehnul z místa. Stejný postoj i pohled na mě.
"Otočila jsem se. No než jsem se nadála byl u mě..." rozbrečela jsem se. Sice mě neznásilnil, ale myšlenka, že málem se to stalo mi pořád vysela v hlavě.
"H-Harry já nemůžu!" mírně jsem vykřikla a rozbrečela se. Nervózně jsem si začala hrát s rukama a Harry si sedl na gauč. "Ššš. Pak mi to řekneš, jen nebreč." stiskl mi ruku na znak , že to bude v pohodě a pak si všiml i té modřiny na zápěstí.
Zarazil se a střídavě se podíval na mě a zpátky na ruku. "Tohle je zase co?!" vyjel. "Harry. klid prosím!" chytla jsem jeho tváře a podívala se mu do očí.
Byly tmavě zelené. Nebyla to ta hezká světle zelená, byla v ní zlost, vztek.. "Jak mám být v klidu?!" vstal a mířil ke dveřím. "Harry kam to jdeš?!" křikla jsem. Ignoroval mě a odešel.
Samozřejmně to by nebyl Harry kdyby nebouchl dveřma jak nejvíc to šlo. "Do řiti!" zařvala jsem a sedla si na zem. Nervózně jsem si rukou projela vlasama. Co mám dělat? Čekat? Nebo za nim jít?
Cacio těžko za ním můžeš jít, když nevíš kam šel... promluvilo na mě svědomí. Se slzama v očích jsem se zvedla a šla ven. Se sluchátkama v uších a absolutně nevnímajíc okolí - to jsem byla teď já..připadala jsem si strašně. Nevěděla jsem co mám dělat. Tuhle myšlenku mi zastiňovala další, která mě trápila nejvíc. Kam Harry šel? Nedaleko odsud byl bar. Napadlo mě že, třeba tam by Harry mohl být.
****
Za deset minut se mi před očima naskytl bar.
Vešla jsem dovnitř a porozhlédla jsem se. Smrdělo to tu cigaretama a alkoholem. Jak nečekané! Vzadu seděl Harry. Rozešla jsem se k němu. Byla jsem jen pár metrů u něj ale zastavila jsem se. V tu chvíli jsem měla pocit jako kdyby se mi srdce roztříštilo na milion kousků a tělo zmrzlo..
Líbal se tam s nějakou blondýnou. Odtrhl se a všiml si mě. Otočila jsem se a měla namířeno domů, nebo někam jen abych neviděla jeho! "Acacio počkej!" zakřičel na mě. "Harry nech mě!" snažila jsem se, aby můj hlas vypadal silně ale marně. Něčí ruka mi chytla zápěstí. "Acacio vysvětlím ti to!" řekl. "Fakt? A co mi vysvětlíš? Že se na mě naštveš, odejdeš si do baru a tam se pak s někým ocucáváš?!" vyjela jsem na něj. "Co má znamenat to zápestí?!" chytl mi zápěstí a ukázal na něj. "Jak mysliš!" řekla jsem. "Včera když jsem šla večer z města, nějaký chlápek mě natlačil na zeď a málem mě znásilnil! Volala jsem o pomoc a dal mi facku abych přestala!! Pak tam někdo přiběhl a řekl mi ať jdu že se o něj postará!!" nadechla jsem se a pokračovala. "Celou noc jsem nespala a jen brečela!! Proto ty modřiny a ty se tady s někým ocucáváš Harry! Kdyby ses nenasral a neodešel tak bys to věděl!! A teď když dovolíš půjdu domů a ty se můžeš vrátit k tý blondýně!" Se slzama v očích jsem se podívala na Harryho a on na mě. Chtěla jsem na odejít, ale zastavil mě...
Guys nová část!! Omlouvám se, že je kratší tak aspoň něco ne?:D Jak se vám část libila? Napište prosím dolů do komentáře a co si myslíte že řekne Harry Acacie!;):D
Další část bude za 4+VOTES a 1COMMENT!!:)❤ xx
With love Dann
